Nový přístup k vodě. Praha obnovuje rybníky a potoky a tvoří modrozelenou infrastrukturu

Vodní plochy mají nedocenitelný význam pro udržování příjemného mikroklimatu ve městě. Ochlazují rozpálené povrchy města a přinášejí život rostlinám a stromům. Ty jsou přirozeným slunečníkem města a spolu s potoky, rybníky, tůněmi či se studánkami vytvářejí vyhledávaná místa pro volný čas a pobyt v přírodě. Při správném hospodaření navíc voda sama před sebou město ochrání. Ztvrdlá a vysušená půda je nejen nevlídná pro rostliny, ale také nebezpečná v případě povodní. Nedokáže totiž pojmout další vodu a hladina podzemních vod se snižuje.

Návrat do minulosti

Magistrát hlavního města se proto snaží navracet vodní toky do stavu, který bude k přírodě vstřícný. „Potoky se snažíme znovu přirozeně klikatit, umožnit jim rozlévat se tam, kde to je možné, aby se voda zasákla do podzemí,“ říká Jiří Karnecki z oddělení péče o zeleň na pražském magistrátu. Pro její zadržení se vytvářejí nové tůně, meandry nebo vlhké květnaté louky, které zpomalují odtok vody z krajiny. Ta se navíc přirozeně čistí.

Hlavní město vytipovává pro úpravy toků zejména lokality ve svém vlastnictví, protože vykupovat pozemky od soukromých vlastníků je obtížné a řada projektů na tom ztroskotala. Výjimkou v tomto směru byla například Rokytka. Téměř čtyřicet kilometrů dlouhý přítok Vltavy prošel úpravou v šesti lokalitách, kde se výkup pozemků od soukromníků podařil. Rozšířilo se koryto potoka, aby bylo schopné oblast ochránit před povodní, vytvořily se meandry, vybudovaly nové brody a skupiny tůní. Břehy Rokytky se díky tomu staly vyhledávanou lokalitou pro sport, procházky i posezení.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Vyzkoušet za 1 Kč Více informací

Už mám předplatné. Přihlásit se