Válka na Ukrajině vyvolala u mnohých lidí na Západě touhu po změně ruského politického vedení. Od té se odvíjejí nekonečné spekulace o zdravotním stavu prezidenta Vladimira Putina i o tom, kdo by ho mohl po případném pádu či úmrtí nahradit. Přestože se přetřásají různá jména, ve skutečnosti selhání při přípravě vojenské operace otázku Putinova nástupnictví spíše zamlžilo a některé favority oslabilo. Týká se to zejména ministra obrany Sergeje Šojgua. Naopak zřejmě posílil ministr zahraničí Sergej Lavrov a dobrou pozici si udržuje šéf bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Palácový převrat teď experti neočekávají, nespokojenci z řad ruské elity jsou zjevně bezradní a vyčkávají.
Nemine týden, aby se nejen v bulvárních médiích nepřetřásaly zprávy o další formě rakoviny či jiné chorobě, kterou Putin údajně trpí. Přestože nic z toho nebylo potvrzeno a podobné spekulace mohou být živeny i ukrajinskou a západní propagandou, je očividné, že prezident není v dřívější formě.
Děti diktátorů: Nadané Putinovy dcery a jedna nemanželská hvězda Instagramu
„Je těžké odhadnout jeho zdravotní stav, jelikož každou chvíli vypadá a zejména mluví jinak. Máme možnost vidět Putina unaveného, pasivního, bez zájmu o to, o čem se jedná. Krátce poté vystoupí Putin energický se soustředěným pohledem. Co z toho je dáno zdravotním stavem, co z toho může být dáno tím, že jsou jeho projevy předtočené, případně že existuje nějaký dvojník, nemám nejmenší tušení,“ hodnotí opatrně politický geograf Michael Romancov.
Nedávný předpoklad, že by se na základě ústavních změn mohl Putin u moci držet až do roku 2036, každopádně dostává trhliny. „I kdyby desetina těch spekulací byla pravdivá, není to dobrá vizitka jeho zdravotního stavu a myslím, že je naprosto vyloučené, aby zůstal u moci dalších čtrnáct let,“ domnívá se analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Koncentrace moci u jedné osoby a nefungující instituce podle něj činí ruský režim zranitelným. „Tím, že je režim tak personifikovaný, z velké míry stojí na životních funkcích a přežití lídra,“ podotýká.
Válka na Ukrajině navíc zcela uťala debaty o demokracii, technologii moci a roli opozice. Před zmiňovanými ústavními změnami Kreml přece jen dbal na to, aby proti sobě po zkušenosti s návratem Putina do prezidentského křesla a demonstracemi v roce 2012 nepopudil veřejnost a opatrně testoval nálady ve společnosti. „Dnes se nevede debata, jestli v roce 2024 Putin bude zvolen, spíše se vedou debaty o tom, jestli vůbec volby budou, nebo tam prostě zůstane,“ zdůraznil Havlíček.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
