Češi se učí bydlet v lodních kontejnerech, hodí se i jako vejminky, tvrdí podnikatelky projektu Blokki
- Domy z recyklovaných lodních kontejnerů nabízejí řešení pro trvalé bydlení i rekreační chaty, ceny začínají na 1,5 milionu korun.
- Nový stavební zákon usnadňuje umisťování takzvaných vejminků na stávající pozemky, a to otevírá trh pro modulární stavby.
- Podle podnikatelek z projektu Blokki trvá výroba hrubé stavby z lodních kontejnerů jen šest týdnů.
Realita stavebního trhu i ekonomická situace mění u Čechů vnímání bydlení a nahrává minimalismu. S tím roste popularita různého alternativního bydlení a trh s takzvanými tiny houses.
Bydlení v modulech se věnuje také projekt Blokki, který založila před devíti lety podnikatelka Zdena Zlatová se svou dcerou Karolínou. Zlatová se nyní spojila se svou bývalou zákaznicí a realitní makléřkou Terezou Eichlerovou. Obě se snaží dokazovat, že uvnitř vyřazených lodních kontejnerů lze najít plnohodnotné bydlení.
„Kontejnerový dům funguje jako klasický rodinný dům, jsou v něm veškeré izolace a je obložený dřevem. Na první dobrou nikdo nepozná, že jde o vyřazený kontejner,“ vysvětluje v pořadu FLOW Tereza Eichlerová, která si takové bydlení pořídila během koronavirové pandemie. Pro tento typ objektu se rozhodla mimo jiné kvůli ceně. Kontejnerové bydlení je totiž možné pořídit už od půldruhého milionu korun.
Inspirace z USA
Myšlenka na kontejnerové domy přišla původně od dcery zakladatelky Zdeny Zlatové, designérky Karolíny. „Karolína před lety nadhodila myšlenku, že viděla někde na internetu, že se v USA staví domy z kontejnerů. A přišla s tím, proč to děláme pořád tak klasicky a že by bylo fajn udělat něco víc cool,“ vzpomíná Zlatová na začátky projektu Blokki. Z původního záměru stavět designové chaty se brzy stal byznys zaměřený na trvalé bydlení.
Domy Blokki jsou tvořeny moduly, které lze skládat do různých tvarů, například do písmene L nebo H. Nejmenší varianta o ploše 25 metrů čtverečních slouží jako garsonka, největší sestavy z osmi modulů už představují prostorný rodinný dům. Díky izolaci splňují domy nároky na energetickou třídu B a jsou kolaudovatelné k trvalému bydlení.
Startovací byty i vejminky pro seniory
V Česku Zlatová realizovala 150 projektů a podle ní zájem o modulární bydlení roste především u dvou specifických skupin. Jednu tvoří mladí lidé, kteří hledají své první samostatné bydlení. Druhou skupinu tvoří lidé nad padesát let, kteří se stěhují z velkých rodinných domů, jež přenechávají dětem. „Lidé se uskromňují a jsou v pohodě i s menšími obytnými plochami. Je to vidět i na bytech v Praze, kde jsou nejprodávanější dispozice 1+kk a 2+kk,“ vysvětluje Zlatová.
Oblíbenou variantou je postavit si takové bydlení na vlastním pozemku, třeba u rodinného domu. Tomu nahrává i novela stavebního zákona, která definuje takzvanou doplňkovou stavbu na pozemku, lidově vejminek. Pokud už na pozemku stojí rodinný dům, lze v jednodušším režimu umístit modulární domek.
Blokki se prý odlišuje od konkurence tím, že neusiluje o masovou výrobu. I to byl podle Zlatové důvod, proč odešla z původní firmy a založila nové Blokki. Její původní společnost v oboru dále působí, ale pod jménem H3 ateliér.
Původní firma směřovala k obratům přes 150 milionů korun, ale Zlatová s Eichlerovou se rozhodly jít cestou menší firmy, kde se chtějí věnovat zákazníkům individuálně. Cílí prý na obraty maximálně kolem 50 milionů korun ročně. „Chceme dělat kvalitní designové domy a mít s klienty až přátelský vztah,“ říká Zlatová, která v současné době s firmou Blokki staví jeden dům složený ze dvou lodních kontejnerů a v přípravě má dalších osm projektů. Jejich cílem je realizovat přibližně dva domy měsíčně.
Jaké kontejnery se ke stavbě používají? Jak probíhá návrh domku a samotná stavba? Jak funguje výroba modulárních domů? Všechna témata probrala moderátorka Veronika Jonášová v pořadu FLOW, podívejte se ve videu v těle článku.
