Aktualizováno: Větrníky obklopuje řada mýtů. Odborník vysvětluje, co dělají s cenami domů i elektřiny

Česko ve větrné energii výrazně zaostává za zbytkem Evropy a pokrývá jí jen necelé jedno procento své spotřeby elektřiny. Přípravu nových projektů brzdí špatně nastavené limity akceleračních zón i chybějící vysvětlovací kampaň státu vůči obcím. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka hrozí bez rozvoje zelené elektřiny českému průmyslu ztráta konkurenceschopnosti a odliv investic. 

Poslechněte si nejnovější epizodu FLOW i ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo na Youtube. 

Sedlák, který je také zástupcem iniciativy Nová energie Česka, varuje v pořadu FLOW před stagnací České republiky v rozvoji obnovitelných zdrojů. Vyčítá státu, že dostatečně nevysvětluje výhody větrných elektráren obcím a vytváří prostor pro dezinformace, které ještě někteří členové vlády přiživují. „Lidé se často zbytečně obávají větrníků kvůli zkratkovitým informacím ze sociálních sítí. Přitom jde o nástroj, který posiluje naši energetickou bezpečnost a sráží ceny elektřiny,“ vysvětluje. 

Špatná komunikace státu

Vláda dokončila na konci července vymezení takzvaných akceleračních oblastí pro rychlejší výstavbu větrných elektráren, což mělo být klíčovým nástrojem pro to, aby se stavby větrníků urychlily. Podle Sedláka je sice pozitivní, že stát tento proces v létě dokončil, v praxi však naráží na špatně nastavené parametry a podceněnou komunikaci. 

V některých zónách platí limit výšky větrníků do 185 metrů, což znemožňuje instalaci nejmodernějších a nejúčinnějších technologií. „Investor má problém danou technologii vůbec koupit, a pokud ji instaluje, lokalita nebude využitá tak, jak by mohla být,“ upozorňuje. 

Strach z mikroplastů a hluku

Podle průzkumu STEM z přelomu května a června vychází, že lidé jsou stavbě větrníků spíše naklonění. Celých 39 procent lidí by bylo v referendu pro větrníky, 35 procent proti a 22 procent občanů zůstává nerozhodnutých. 

Rozvoj větrné energetiky však v Česku výrazně brzdí mýty, které se šíří ve veřejném prostoru. Jedním z nejčastějších je třeba údajný únik stovek kilogramů mikroplastů z turbín. Sedlák tato tvrzení jednoznačně vyvrací: „Realita je taková, že jsou to gramy. Zhruba sto až 150 gramů na jednu elektrárnu ročně. Podstatně více prachových látek se uvolní z uhelné elektrárny nebo otěrem pneumatik auta,“ vysvětluje v rozhovoru. 

Stejně tak vyvrací obavy z hluku či poklesu cen nemovitostí. České hlukové limity patří k nejpřísnějším v Evropě a studiemi prý není doložené, že by větrné parky srážely hodnotu domů. Obce navíc z větrných projektů mohou získat peníze, které lze využít na chod dětských skupin, opravu památek nebo přímé příspěvky obyvatelům na elektřinu. 

Hrozba pro český průmysl i odliv investic

Dostatek zelené energie již podle Sedláka není pouhým ekologickým tématem, ale klíčovou podmínkou pro přežití českého průmyslu. Velcí zaměstnavatelé a exportéři, jako je Škoda Auto nebo Plzeňský Prazdroj, aktivně poptávají dlouhodobé smlouvy na odběr elektřiny z obnovitelných zdrojů, aby naplnili požadavky svých dodavatelských řetězců. 

Pokud Česko nedokáže do roku 2030 zvýšit výkon větrných elektráren, hrozí prý odliv investic do sousedních zemí, například Polska. 

Aktualizováno

Za léky na hubnutí dávají Češi 100 milionů měsíčně. Jejich skutečný boom teprve přijde, tvrdí obezitolog

FLOW

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata? 

(00:00) Úvod  

(00:33) Akcelerační zóny vyšly menší, než se čekalo 

(02:23) Co z větrníku má obec: přes milion korun ročně 

(06:00) Průzkum STEM: 39 procent pro, 35 proti 

(08:03) Co chybějící zelená energie dělá s českými firmami 

(11:43) Filip Turek a strašení větrníky 

(14:20) „Mikroplasty? Jsou to gramy.“ 

(17:04) Spadnou u větrníku ceny nemovitostí? 

(20:11) Obce, které si za větrník opraví sokolovnu 

(24:36) Proč jsou proti spíš senioři 

(28:14) Hluk: v noci 40 decibelů, jako v obýváku