Nově zbudovaných výškových budov nad dvě stě metrů v Číně meziročně výrazně ubylo. Loni jich na území asijského gigantu vyrostlo 56, oproti rekordnímu roku 2018 se jedná o 38procentní pokles a o nejmenší počet výškových staveb od roku 2013. Vyplývá to z dat Rady pro výškové budovy a městskou výstavbu (CTBUH), na která upozornil server americké televizní stanice CNN.
„Před pár lety jsme začali pozorovat rušení projektů. Řada z nich vznikala s velkými dluhy,“ cituje CNN Daniela Safarika, šéfredaktora publikace zveřejňované CTBUH.
Za poklesem může stát jak ochlazení čínské ekonomiky, tak změna politiky prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten před šesti lety prohlásil, že je jeho vláda znepokojena velikostí a tvary budov plynoucích z čínského stavebního boomu.
Později o nich hovořil dokonce jako o „nadrozměrných, xenocentrických a divných“. Vzhledem k době, kterou realizace mrakodrapu zabere, je možné, že se tato prohlášení projevila na loňském poklesu výstavby.
I přes rapidní pokles výstavby Čína zůstává zemí, kde se loni postavilo nejvíce výškových budov nad dvě stě metrů. S odstupem následují Spojené státy americké. Na celosvětové výstavbě se Čína podílela téměř z jedné poloviny, navíc na jejím území vzniklo šest z deseti nejvyšších loni postavených budov.
Ze všech světových měst dominoval výstavbě Šen-čen, který nabobtnal o dalších patnáct budov nad dvě stě metrů. Na celosvětové výstavbě se tak podílel dvanácti procenty. Pro srovnání, v Dubaji přibylo devět nových mrakodrapů, v New Yorku osm.
Stavělo se ale i jinde, například v Africe vznikl 228 metrů vysoký mrakodrap Leonardo ve „městě zlata“ Johannesburgu v Jihoafrické republice. Nejvyšší evropskou budovu v loňském roce postavili Rusové. 462 metrů vysoké Lachta centrum (Lakhta Center) nově zdobí Petrohrad. Zhruba o polovinu nižší stavbu zhotovili v Brazílii, 235 metrů vysokou Infinity Coast Tower v Balneário Camboriú na jihu země.
