Reportáž: Den ve výcvikovém centru aerolinky Emirates

Výcvikové centrum

Výcvikové centrum Zdroj: Jiří Liebreich

Simulátory jsou vyráběné v Německu, stojí po dvou milionech dolarů
Z jedné strany jsou simulátory napojené na bazén, ...
... z druhé strany z nich vede skluzavka pro nouzové opuštění letadla.
Výcvikové centrum Emirates, původní budova
Výcvikové centrum, nová budova
40
Fotogalerie

Přezdíváme jim ,dubajští ptáci´, usmívá se průvodce Abdul a v narážce na hejna holubů v Benátkách ukazuje k nebi Dubaje. Prstem ale k mému překvapení nemíří na žádný prolétající Airbus A380, nýbrž na jeden z mnoha místních jeřábů. I ty jsou totiž pro Dubajce symbolem prudkého vzestupu pouštního pustoprázdna mezi světová futuristická města, kde zaplatíte více za vodu než za benzín. Právě i díky jeřábům, kterých se zde měla v době stavby nejvyššího mrakodrapu světa nacházet čtvrtina ze všech na světě, mohlo zažít raketový vzestup mezinárodní letiště Dubaj – domovská základna aerolinky Emirates, která nás provedla zákoutími výcvikového centra.

Komplex tří budov se nachází nedaleko třetího největšího letiště světa. Byť kolektivně míříme fotoaparáty na architektonický skvost - původní designovou stavbu ve tvaru letadla - naše exkurze zde nezačíná. Vstupujeme do vedlejší nové budovy postavené roku 2005.

Právě zde školí čtvrtá nejlepší letecká společnost světa v renomovaném žebříčku Skytrax svých 65 tisíc zaměstnanců. Ve špičce se jich zde pohybuje až 1500 z těch, kteří zrovna neobsluhují pasažéry například v některém ze 107 airbusů A380 v barvách aerolinky vlastněné emirátem Dubaj. Zahlédnout největší dopravní letadlo světa na dubajském nebi je rozhodně snazší než směnit hotovost za zlato ve dvou nedalekých hotelech. Výcvikové centrum Emirates, původní budovaVýcvikové centrum Emirates, původní budova|Jiří Liebreich

Ale zpět do výcvikového centra. Jako první navštěvujeme velmi reálně vypadající napodobeniny trupů letadel, v nichž právě probíhá výcvik posádky. Z jedné strany trupů jsou spuštěné skluzavky určené pro trénink nouzového opuštění letadla. K mé smůle se po skluzavkách právě žádná letuška v sukni nespouští. Škoda.

Druhá strana letadla je napojena na napuštěný bazén. I zde se mi štěstí vyhýbá a místo pohledu na letušky v plavkách zapisuji informaci od průvodce: jeden v Německu vyrobený simulátor letadla napojený na bazén prý stojí dva miliony dolarů.

Aby ne. Některé dotváří autenticitu trénované katastrofy i umělým řevem pasažérů. A to se vyplatí.

„Na vodu se přistává jen výjimečně, tím spíš si Sullyho velmi vážíme,“ říká průvodce. Narážel tak na legendární přistání Chesleyho Sullenbergera na řeku Hudson v New Yorku. Se simulátory se loučíme zjištěním, že skluzavky lze předělat na raft. Dobré vědět.

Výcvikové centrumVýcvikové centrum|Jiří Liebreich

Suchou nohou se přesouváme do maskérny filmových hvězd. Alespoň takový byl můj první dojem po vstupu do školící místnosti, kde nás přivítala sympatická Filipínka Beverly.

Do jejího impéria rtěnek, řasenek a profi manikúry povinně dochází především letušky a piloti. O jejich kvalifikaci sloužit na palubách Emirates spolurozhoduje i certifikát o výcviku od Beverly.

Ten spočívá nejen ve správném použití make-upu, holení či nošení uniforem, ale třeba i ve vhodné řeči těla.

„Nejtěžší je sjednotit do jedné linky zaměstnance z celého světa, ne všichni navíc mají perfektní angličtinu. Snažíme se je přesvědčit, aby byl make-up přirozený. Ne vždy je to snadné, když letušky v krátké době odcestují z horké Dubaje na některé z letišť v mrazivých destinacích. Učíme je proto, jak se u make-upu vypořádat s rychlými změnami teplot,“ vysvětluje dokonale nalíčená Beverly. Učebna, kde se zaměstnanci školí v otázce správné vizážeUčebna, kde se zaměstnanci školí v otázce správné vizáže|Jiří Liebreich

Na mou otázku, s jakými národnostmí má nejvíce práce, neodpoví, místo toho zavtipkuje, že nejsložitější je udržet muže a ženy sedět na opačných stranách místnosti. „To proto, aby něco nezkoušeli,“ usmívá se účastnice prvního slavnostního letu emirátské A380 na Letiště Václava Havla v roce 2016.

S ní se loučíme, štafetu během naší prohlídky výcvikového centra přebírá Singapurec Kim. Zavádí nás do učebny, kde personál během dvoutýdenního školení poznává stovky produktů, na jejichž prodejích během letu Emirates vydělávají nemalé peníze.

Kim nám představuje voňavky, hodinky i hračky pro děti a ptá se: „Uhádnete, na letech do kterých destinací prodáme nejvíce zboží?“

Tipujeme Londýn, Paříž, Moskvu. „Takže neuhádnete,“ odpovídá Kim s tím, že nejvýnosnější jsou z tohoto pohledu obecně lety do Afriky. U posádky jsou proto velmi oblíbené – pracovník, který daný produkt prodá, získá jako provizi deset procent z ceny. Její kolega Kim ze Singapuru učí zaměstnance znalost produktů, které jsou prodávány na palubě letadel EmiratesJejí kolega Kim ze Singapuru učí zaměstnance znalost produktů, které jsou prodávány na palubě letadel Emirates|Jiří Liebreich

„Zisk z provize je určitě veselá záležitost, stejně jako jeden z mých mimořádných zážitků z letů s Emirates. Cestující na letu z Bangkoku do Dubaje šel na toaletu, převlékl se do dámských šatů. Pak vyšel ven, začal křičet v letadle plném spících lidí a chtěl k pilotům,“ vypráví Kim. Potížistu se nakonec podařilo uklidnit.

Pokračujeme do další místnosti, kde jsou vystaveny historické i soudobé sedačky všech tříd užívané v letadlech Emirates. Zde se zaměstnanci učí, jak správně obsluhovat pasažéry.

Sedadla vybavená interaktivní obrazovkou patří k chloubě Emirates: za zábavu, kterou skrze filmy nebo hudbu nabízí, byla aerolinka opakovaně oceněna. Zatímco zde nacházíme pravé sedačky, v simulátorech jsme viděli jen napodobeniny.

„Je to z důvodu ceny. Sedačka v byznysové třídě stojí přes milion korun, samostatná plně vybavená kajuta pro cestující v první třídě vyjde na více než jedenáct milionů korun,“ vysvětluje Kim. Ve výcvikové místnosti je navíc daleko více prostoru pro trénink a výuku než v simulátoru. Přehlídka všech sedadel, historických i aktuálních, která jsme mohli nebo která můžeme nalézt na palubách Emirates.Přehlídka všech sedadel, historických i aktuálních, která jsme mohli nebo která můžeme nalézt na palubách Emirates.|Jiří Liebreich

Posádka se zde také učí, jak správně komunikovat s pasažéry v první třídě. Zatímco dozorci v dubajském metru vyhodí ze soupravy kohokoliv, kdo spí v nejnižší třídě (ano, zdejší metro je také rozdělené na třídy), pasažéři v nejvyšší třídě Emirates si sami určují, kdy má posádka podávat vybrané delikatesy a kdy naopak nemá rušit od spánku.

Jako „místo srazu“ je z arabštiny překládán výraz Dubaj. Náš sraz s výcvikovým centrem Emirates končí, vydáváme se na palubu místními až zbožňované A380 a letíme do Prahy. Na jedno ze 154 letišť, kam aerolinka ročně dopraví dohromady přes padesát milionů cestujících. Na trase Praha – Dubaj dopravce přepravil od léta roku 2010 přes 1,7 milionu pasažérů.

Podívejte se na všechny fotografie pořízené během prohlídky výcvikové centra: