Španělský nejvyšší soud potvrdil verdikt čtyři a půl roku vězení pro bývalého ministra hospodářství a pozdějšího šéfa Mezinárodního měnového fondu Rodriga Rata. Trest dostal za zneužívání kreditních karet pro soukromé účely v době, kdy šéfoval bance Bankia. Podle deníku La Vanguardia se Rato může ještě odvolat k ústavnímu soudu, ale pravděpodobnost, že se vězení vyhne, je podle deníku velmi malá.
Rato, který stál v čele MMF v letech 2004 až 2007, byl odsouzen loni v únoru kvůli zneužívání kreditních karet pro soukromé účely. Kauza se týká finančního ústavu Bankia, k jehož záchraně v roce 2012 využil španělský stát pomoci od eurozóny, a spořitelny Caja Madrid. Obviněno bylo přes šest desítek lidí, pro 63 z nich dnes nejvyšší soud potvrdil tresty od čtyř měsíců do čtyř a půl roku.
Skupina manažerů způsobila bance a spořitelně v letech 2003 až 2012 podle prokuratury škody přes 12,5 milionu eur (asi 325 milionů korun). Z toho 2,6 milionu bylo zpronevěřeno od února 2010 do května 2012, kdy stál v čele peněžního ústavu Bankia Rato. Zbytek škody způsobili obvinění za vedení Miguela Blesy, který loni v červenci spáchal sebevraždu.
Kauza takzvaných černých karet se v posledních letech stala jednou z mediálně nejsledovanějších ve Španělsku. Karty k platbám výdajů na reprezentaci obvinění zneužívali k osobním účelům. Nejvíce takto utratil Blesa, který podle nejvyššího soud zaplatil černými kartami 436 690 eur (11,4 milionu korun) mimo jiné za šperky či víno. Rato podle soudu utratil takto 99 055 eur (2,6 milionu korun), z toho například 3600 eur dal za alkohol a 2170 eur utratil na diskotékách a v klubech.
Spořitelna Caja Madrid, která byla nejstarší záložnou ve Španělsku, se v roce 2010 sloučila s několika dalšími spořitelnami. Vznikl tak finanční ústav Bankia, v němž měla Caja Madrid většinový podíl. Bankia v roce 2012, kdy ji převzal stát, spravovala přes deset procent vkladů v zemi.
