Nynější situaci v Kyjevě popisují tři slova: napětí, únava a odhodlanost. Přestože je klid, člověka ze západu každou chvíli zastaví náhodní kolemjdoucí a mezi řečí jej upozorňují ať je opatrný a nepohybuje se nikde sám. Odkazují k několika desítkám pohřešovaných. Demonstranti z těchto činů obviňují vládu a její přívržence, vláda naopak tvrdí, že jde o provokace ze strany demonstrantů.
Z mnohých tváří, které zde spatříte, je již patrná únava. „Jsem tady od začátku. Doma jsem nechal ženu a dvě děti. Ani práci už nemám,“ popisuje svoji situaci asi čtyřicetiletý muž z více jak čtyři sta kilometrů vzdáleného města Ternopil. Je jedním z mnoha, pro které se Maidan stal druhým domovem na posledního téměř čtvrt roku.
I po tak neuvěřitelné době se ale neztratilo odhodlání a bojovnost. Muži nejrůznějšího věku připravují pytle na barikády a zdokonalují prostředky případné obrany. Členy domobrany lze v některých případech jen těžko rozeznat od členů armády či pořádkových sil. Ženy zase zajišťují zásobování. Jídlo i čaj dostane každý, kdo je poblíž.
A ještě jeden postřeh na závěr. Na Maidanu i přilehlých ulicích sídlí celá řada poboček významných oděvních značek, provozoven řetězců fastfoodů a dalších obchodů. I přesto, že jsou za barikádami, jsou nepoškozené, mají otevřeno a fungují v běžném režimu. Díky tomu je bulvár Chreščatyk, který je, stejně jako Maidan, pod dohledem demonstrantů, stále rušnou ulicí. I to dotváří zvláštní atmosféru ukrajinské revoluce.
Analýza: Ukrajina Rusko potřebuje, krizí zasažená EU ji vlastně ani nechce
