„Chodící mrtvolu“ drží v čele Německa už jen strach z radikálů. Merzovi přesto roste konkurent
- Friedrich Merz je nejméně populárním kancléřem v čele země v historii Německa.
- Přesto se o svou funkci bezprostředně bát nemusí. Momentálně o ni totiž nikdo jiný nestojí.
- Kancléři však do budoucna roste silný vnitrostranický konkurent, o němž se už teď spekuluje jako o jeho nástupci, píše businessový newsletter 11am.
Nejoblíbenějším politikem Merzovy Křesťanskodemokratické unie (CDU) je už nějakou dobu premiér Severního Porýní-Vestfálska Hendrik Wüst. Na rozdíl od kancléře, jehož v září dál oslabila série ponižujících volebních porážek, se usměvavému 51letému Wüstovi už pátým rokem daří udržovat stabilní koalici. Ten spekulace o svých kancléřských ambicích přiživil minulý týden, když – pro německé regionální politiky značně nestandardně – oficiálně navštívil Turecko, a dokonce se setkal s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem.
Merzova středopravá strana loni v únoru vyhrála volby s příslibem ozdravit německou ekonomiku, drcenou drahými energiemi a čínskou konkurencí, a zastavit migraci. Nakonec ale musela uzavřít velkou koalici se sociálními demokraty (SPD), což konzervativcům prosazování jejich programu výrazně komplikuje. Berlínu se například daří deportovat pouze jednotky procent migrantů, kteří v Německu nemají právo pobývat.
Zklamaní voliči se proto čím dál víc uchylují zejména k radikálně populistické straně Alternativa pro Německo (AfD), jež zaznamenala drtivá vítězství v několika zemských volbách a v průzkumech vede už i na celostátní úrovni. A v úterý dokonce poprvé ovládla vedení zemského parlamentu.
CDU je naopak v hluboké krizi. V Meklenbursku-Předním Pomořansku se strana poprvé v poválečných dějinách nedostala do zemského sněmu a v Sasku-Anhaltsku ji o vládu vůbec poprvé připravila AfD. V Berlíně pak CDU pro změnu suverénně porazila krajně levicová strana Die Linke. Merze dnes podporuje pouze deset procent Němců, což je nejhorší výsledek v historii měření. Není divu, že spolustraníci už o šéfovi kabinetu mluví jako o „chodící mrtvole“.
Naštěstí pro kancléře, který odmítá odstoupit, se zdá, že Wüst zatím zájem o mocenský souboj s Merzem nemá. Právě kvůli absenci silného protikandidáta a obavám z nastolení ještě většího politického chaosu se Merzovi spolustraníci nyní zdráhají kancléře konfrontovat a tlačit jej k rezignaci. Na povolebním jednání poslaneckého klubu CDU Merze údajně nikdo otevřeně nekritizoval a straničtí zemští premiéři, včetně Wüsta, mu dokonce vyjádřili podporu.
Pat v Berlíně
Bývalý právník a topmanažer Merz veřejnost irituje místy arogantním a necitlivým vystupováním. Nestravitelný je zejména pro řadu východoněmeckých voličů. V jedné ze zemí bývalé NDR – Sasku-Anhaltsku – se na žádost tamní stranické buňky před zemskými volbami dokonce neúčastnil žádných velkých setkání s voliči, aby tím ještě víc nenahrával AfD.
Nedávný volební výprask střety uvnitř koalice ještě pravděpodobně umocní a dál oslabí šance, že Merz své plány prosadí. Uvnitř spoluvládnoucích sociálních demokratů získává stále větší vliv premiérka Meklenburska-Předního Pomořanska a odpůrkyně kancléřova kurzu Manuela Schwesigová. Ta se kritikou vlastní spolkové vlády minulý měsíc zasadila o zemský volební zisk 36 procent.
Zdá se, že odhodlání sociálních demokratů bránit plánovaným sociálním škrtům narůstá. Už minulý týden dokázali zablokovat zásadnější změny v dlouhodobé sociální péči a část SPD včetně Schwesigové se postavila i proti plánu zrušit předčasný odchod do důchodu v 63 letech. Jenže bez Merzem slíbených změn v daňovém a sociálním systému, které mají odchod do penze oddálit nebo zpomalit zvyšování důchodů, nemá německé hospodářství šanci se zotavit.
Kancléř přitom nečelí jen vzpouře koaličního partnera, kontrolu ztrácí už i nad vlastní stranou. Vládní návrh rozpočtu na příští rok se zdráhá podpořit 20 poslanců CDU, bez nichž koalice nemá v parlamentu většinu.
Časy jsou zlé
V Německu se přitom po letech stagnace nejspíš objevují první signály, že se tamní hospodářství začíná pomalu zotavovat. Přední německé ekonomické instituty pro letošek předpovídají růst HDP o 1,3 procenta, ačkoli původně vláda počítala se sotva poloviční hodnotou. Německé hospodářství začíná těžit z oživení exportů a rekordních veřejných investic do obrany a infrastruktury.
Tamní průmysl přesto dál trápí problémy jako vysoké ceny energií, kvůli nimž řada velkých německých firem – například chemička BASF – přesunula další část výroby do zahraničí, hlavně do Číny. Právě tamní státem dotovaná konkurence vytlačuje část německých výrobců i ze světových trhů včetně Evropy.
Symbolem úpadku je situace v největší evropské automobilce Volkswagen, jež se do roku 2030 chystá propustit až 100 tisíc zaměstnanců. Propouštět se chystá i další tradiční odvětví německé ekonomiky – chemický průmysl.
Situace je natolik vážná, že se Německo rozhodlo opustit dosud smířlivý postoj k Číně a zvažovat zavedení ochranářských opatření včetně zablokování přístupu na společný evropský trh. Tento obrat nově podporují i velké průmyslové podniky včetně vlivného zájmového svazu automobilek VDA, jež se předtím kvůli strachu z čínské odvety proti těmto návrhům stavěly.
Hromadění hospodářských problémů dál zvyšuje tlak na koaliční vládu v Berlíně a zkracuje čas, který Merzovi k záchraně vlastní politické kariéry zbývá.
Ještě radši chvíli počkat
Naopak zemský premiér Wüst dokáže svou koalici v Düsseldorfu držet pohromadě tím, že se záměrně vyhýbá kontroverzním tématům a je s koaličními Zelenými schopen dosáhnout funkčních kompromisů. Ve srovnání s Merzem volí mírnější a vstřícnější rétoriku. Vládě například při prezentování chystaných škrtů vyčetl příliš „technokratický“ přístup nebo veřejně vyzdvihl ekonomický přínos migrantů pro Německo. Na rozdíl od kancléře je zastáncem zákazu AfD.
Ačkoli podle deníku Financial Times, který cituje nejmenované zdroje z CDU, Wüstovi nechybí ambice stát se novým kancléřem, raději se teď drží zpátky. Vyzvat Merze na souboj by pro něj bylo momentálně nevýhodné. Wüsta totiž v dubnu čekají zemské volby, v nichž chce obhájit vítězství.
Udržení se u moci v nejlidnatější spolkové zemi je zásadní pro celou CDU, jež potřebuje dokázat, že je schopna na vzestup AfD účinně reagovat. Přesunem do celostátní politiky by navíc Wüst porušil svůj opakovaný slib, že zůstane v Severním Porýní-Vestfálsku, a riskoval tím, že se jeho popularita propadne.
Podle profesorky politologie Andrey Römmeleové CDU vyčkává, zda v jarních volbách v Severním Porýní-Vestfálsku skutečně zvítězí. Stávající kancléř by poté mohl oznámit, že už stranu v příštích celostátních volbách v roce 2029 nepovede, a Wüst by se mohl začít připravovat na roli jeho nástupce.
Pokus Merze svrhnout, aniž by bylo jasné, kdo stranu převezme, by zemi uvrhl do ještě většího politického chaosu. V Německu musí při vyslovení nedůvěry vládě parlament rovnou zvolit nového kancléře. Pokud se to nepodaří, zůstává stávající šéf vlády ve funkci a je nutné hledat jiné řešení. To by mohlo vést i k uspořádání předčasných voleb, v nichž by za současné situace zvítězila AfD.
