Aktualizováno: Německá ekonomika má vážný problém. Vlivný podnikatel navrhuje řešení, které zaměstnance nepotěší
- Německo údajně za osm let přišlo zhruba o 15 procent průmyslové produkce.
- Řešením stárnutí populace má být více odpracovaných hodin, delší pracovní život i příchod kvalifikovaných cizinců.
- Němci loni pracovali v průměru 33,9 hodiny týdně, Češi 37,5 hodiny.
Německo by se mělo vrátit ke čtyřicetihodinovému pracovnímu týdnu, zaměstnanci by ale za delší pracovní dobu neměli dostat více peněz. S kontroverzním návrhem přišel Nikolas Stihl, předseda dozorčí rady známého výrobce motorových pil Stihl. Podle něj je podobný krok nutný, pokud si chce největší evropská ekonomika zachovat konkurenceschopný průmysl, životní úroveň i silný sociální stát.
„Situace německé ekonomiky je vážná, velmi vážná,“ píše Stihl v komentáři pro Euronews. Za posledních osm let podle něj země přišla zhruba o 15 procent průmyslové produkce a každý měsíc mizí přibližně 15 tisíc pracovních míst v průmyslu.
Za problémy podle něj nestojí jen americká cla, čínská průmyslová politika nebo geopolitické napětí. Německé firmy zatěžují také vysoké ceny energií, daně a náklady na pracovní sílu i nadměrná regulace.
Němci pracují méně hodin než Češi
Jedním z problémů je podle Stihla demografický vývoj. S odchodem početných generací do důchodu bude ubývat pracovníků a s nimi i celkové množství odpracovaných hodin. Ani růst produktivity díky digitalizaci a umělé inteligenci podle podnikatele tento výpadek nedokáže plně nahradit.
„Abychom si udrželi prosperitu a zajistili sociální dávky na vysoké úrovni, musí se zvýšit celkový objem práce v ekonomice,“ uvedl Stihl. Zároveň zdůrazňuje, že tím nechce tvrdit, že by němečtí zaměstnanci byli líní.
Rozdíl mezi Německem a Českem je přitom poměrně výrazný. Podle Eurostatu lidé ve věku 20 až 64 let v EU v roce 2025 odpracovali v hlavním zaměstnání v průměru 35,9 hodiny týdně. V Německu to bylo 33,9 hodiny, zatímco v Česku 37,5 hodiny.
Do statistiky se ale započítávají lidé na plný i částečný úvazek, který je v Německu rozšířenější. Čísla proto neznamenají, že by německý zaměstnanec na plný úvazek automaticky pracoval o 3,6 hodiny týdně méně než český.
Maximální pracovní doba v Německu je osm hodin denně, ale běžná praxe je 38 hodin týdně ve východním Německu a 35 hodin v tom západním.
40 hodin za stejnou výplatu
Stihl nechce zůstat pouze u podpory dobrovolné práce navíc. Navrhuje také delší pracovní život, větší zapojení nezaměstnaných a lidí pracujících na částečné úvazky nebo příchod kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Zpochybňuje rovněž možnost telefonické pracovní neschopnosti.
Největší pozornost ale vyvolává jeho návrh týkající se běžné pracovní doby. Německo podle Stihla přišlo o někdejší náskok v produktivitě před významnými konkurenty. „Proto prosazuji zvýšení týdenní pracovní doby na 40 hodin – a to bez zvýšení mzdy,“ uvedl Stihl.
Pro zaměstnance by změna znamenala více odpracovaných hodin za stejnou měsíční výplatu, a tedy faktické snížení hodinové mzdy. Stihl zároveň požaduje úlevy pro firmy. Příspěvky na sociální zabezpečení by podle něj neměly překročit 40 procent hrubé mzdy, úřady by měly zrychlit své procesy a stát omezit byrokracii.
Německo by podle podnikatele zároveň mělo vytvořit lepší podmínky pro investice například do umělé inteligence, robotiky, biotechnologií, zdravotnických technologií, kosmického průmyslu nebo do kvantových technologií.
Stihl přesto připouští, že navrhované změny budou znamenat citelné zásahy. Považuje je však za nutné, pokud si má Německo udržet průmysl a současnou úroveň sociálního státu. „Nesmíme už ztrácet čas, protože pouze výkonná a konkurenceschopná ekonomika může zajistit prosperitu a silný sociální stát,“ uzavírá.
