„Geopolitická důležitost Arktidy ze strategického hlediska roste, zatímco (přilehlé) země se předhánějí v boji za svoje práva a za rozšíření svého vlivu,“ podotkla už v pátek Clintonová v Oslu. Dodala, že by se příslušné vlády měly dohodnout na pravidlech využívání Arktidy ovšem s přihlédnutím k dodržování jejího udržitelného rozvoje z hlediska ochrany životního prostředí a ekonomiky.
O využití Arktidy, kde se podle odhadů skrývají obří zásoby ropy a plynu, zápolí vedle USA ještě Dánsko, Norsko, Kanada a především Rusko. To nejvíc usiluje o podstatné rozšíření ruské pobřežní zóny v Arktidě i na úkor ostatních zemí. Všechny zúčastněné strany hodlají nicméně o svých nárocích diskutovat na půdě OSN.
Arktida je z hlediska nalezišť surovin, hlavně ropy a zemního plynu třetí největším světovým regionem po Perském zálivu a Západní Sibiři. Podle geologického průzkumu na dně Severního ledového oceánu může být až 30 procent světových zásob zemního plynu a asi 13 procent zásob ropy.
Podle konvence OSN o mořském právu mohou být exkluzivní práva kterékoli země na těžbu surovin ze dna oceánů mimo ekonomické zóny široké 200 mil rozšířeny, pokud se prokáže, že daná část dna je pokračováním kontinentálního šelfu. A právě to chce Rusko u některých sporných území dokázat.
