„Velká většina těchto lidí prchá před válkou nebo vleklými konflikty, a jsou tedy uprchlíky, nikoli ekonomickými migranty. Mají za sebou týdny putování a nutně potřebují základní humanitární, psychosociální nebo právní pomoc,“ prohlásil ředitel Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Jan Mrkvička.
Asi 100 tisíc migrantů, mnozí ze Sýrie a dalších konfliktních oblastí Blízkého východu, vstoupilo letos do Srbska na své cestě na sever směrem do Maďarska a schengenské zóny volného pohybu. Maďarsko nyní staví čtyři metry vysoký a 175 kilometrů dlouhý plot na hranicích se Srbskem ve snaze zabránit přílivu migrantů.
Počty uprchlíků se podle informací humanitární organizace každý měsíc zvyšují, pouze v červenci dorazilo do Srbska přes 29 tisíc uprchlíků. „Většina z nich, téměř 20 tisíc lidí, utíkalo z válkou sužované Sýrie, následovali uprchlíci z konfliktem svíraného Afghánistánu nebo Iráku,“ uvedl Člověk v tísni.
Podobná je podle nadace i situace v sousední Makedonii. Do zemí přicházejí i lidé z Pákistánu, Bangladéše, Palestiny či některých afrických států. Ženy a děti tvoří nyní již kolem 30 procent migrantů.
Podle OSN se očekává, že v příštích měsících bude jen do Makedonie denně přicházet až tři tisíce migrantů. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) před několika dny kritizoval Evropskou unii kvůli její migrační politice a vyzval k solidárnějšímu rozdělení břemene uprchlické krize. Mluvčí UNHCR Melissa Flemingová v Ženevě vyzvala k pomoci státům, jejichž možnosti jsou vyčerpány, jmenovitě Řecku, Makedonii a Srbsku.
Reportáž: Každou noc se snaží dostat do Maďarska stovky běženců
