Ctirad Mašín, starší z obou bratrů, zemřel v Clevelandu v rodinném kruhu po delší nemoci 13. srpna, pouhé dva dny po svých 81. narozeninách. Do Čech se, stejně jako jeho bratr, nikdy nepodíval ani po roce 1989 s odůvodněním, že jejich rodná zem nezpřetrhala právní i jiné vazby s komunistickým režimem. V ČR nechtěl být ani pohřben.
Rakev zahalenou v americké vlajce rámovaly v pohřební síní Ripepi&Sons dvě fotografie. Na jedné, černobílé se usmíval mladý Ctirad Mašín, druhá jej zachycovala v posledních letech života. Mezi řečníky, kteří se obrátili na několik desítek smutečních hostů byla například Martina Pavelková, česká studentka, která byla Mašínovi nablízku v posledních týdnech. Pohnutým hlasem připomněla jeho odhodlání nedělat věci polovičatě. O svých společný setkáních s odbojářem, jeho schopnosti odpovídat pravdivě a přesně i na nepříjemné otázky, ale i na jeho svérázný humor zavzpomínal historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Vondra: Odchodem C.Mašína ztrácí Česko muže, který má čestné místo v novodobých dějinách
Alexandr Vondra ve svém vystoupení nad rakví prohlásil, že oba bratři nechtěli jen trpně přihlížet násilí, které po roce 1948 komunistická strana rozpoutala proti občanům Československa. „Nechtěli být pasivními diváky vraždění a zotročování bezbranných občanů jen za vyjádření svobodného názoru a oddanost ideálům demokracie,“ řekl ministr. Dodal, že odchodem Ctirada Mašína ztrácí Česká republika muže, jemuž patří čestné místo v jejích novodobých dějinách. „Je prokázaným hrdinstvím i pevnými mravními postoji příkladem naší současné společnosti,“ uzavřel Vondra své vystoupení.
Josef Mašín pak jen stručně poděkoval přítomným, že na obřad přišli. Všichni povstali a zazněla nejprve americká a poté česká hymna.Český premiér Petr Nečas v kondolenčním dopisu adresovaném Zdeně a Josefu Mašínovým označil vyznamenání za výraz úcty ke statečnosti, s níž se oba bratři postavili komunistickému totalitnímu režimu. „Lidé se rodí a na svět přicházejí jako svobodní lidé.
A právě jako svobodní lidé mají právo proti zotročování svému i své vlasti bojovat. Vy jste to dokázali a z boje proti komunistické totalitě jste vyšli vítězně,“ napsal Nečas, jenž zároveň vyjádřil politování, že se kvůli svému zaneprázdnění nemohl pohřbu zúčastnit. Zaslal však, stejně jako ministr zahraničí Karel Schwazenberg slavnostní věnec.
Po obřadu byla rakev vynesena před přízemní obřadní síň a slunečným odpolednem se rozlehly čestné salvy. Vojáci složili americkou vlajku položenou na rakvi a s poctami ji předali Josefu Mašínovi. Vlajku byl měl do svých sbírek získat pražský Vojenský historický ústav.
Josef Mašín o vyznamenání: To bylo bezvadné gesto
Ministr předal sestře zesnulého, Zdeně Mašínové, vojenské vyznamenání Zlatá lípa, které bylo Ctiradu Mašínovi uděleno in memoriam. Stejným vyznamenáním jen o několik chvil později Vondra ocenil i druhého z bratrů, Josefa Mašína.“To bylo bezvadné gesto. To je směr, kterým to musí jít a musí být někdo, kdo ten směr ukáže,“ řekl Josef Mašín. Doufá, že pohřeb jeho bratra a vojenské ocenění, které dostal, přispěje k debatě o minulosti v české společnosti. „Mně píší gymnazisti, kteří mi říkají, že se stydí za své rodiče. Problém je ten, že ve školách se neučí historie,“ podotkl.
Upozornil, že „prezidenti od roku 1989 rozdávali ocenění nalevo, napravo a hodně z nich je znehodnocených“. Záleží podle něj, v jakém smyslu je dáváno a kdo za ním stojí. „Vážím si toho, že pan ministr Vondra se rozhodl jménem armády toto ocenění udělat. Myslím, že je to odvážný krok. A lidí, kteří odvážné kroky dělají, naneštěstí moc není,“ dodal.
