Předmětem referenda v Nizozemsku „nebyla nějaká obyčejná dohoda o volném obchodu, ale smlouva, která vedla k vypuknutí lidového povstání na Ukrajině v listopadu 2013“ a následně ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče, k ruské anexi Krymu a k ruskému zásahu na východě Ukrajiny, upozornil autor komentáře, bruselský zpravodaj Der Spiegel.
Negativní výsledek hlasování tak má i symbolický význam: „Je nejen vítězstvím ruského prezidenta Vladimira Putina, ale také úspěchem všech, kdo si přejí co nejrychlejší rozpad EU.“
Ačkoli referendum není právně závazné, nizozemská vláda si nemůže dovolit jej ignorovat, aniž by se vystavila výtkám, že ji nezajímá názor lidí. A pro EU je o dvojí facku: podle autora jen není jasné, zda výsledkem bude monokl pod okem, anebo zlomená čelist.
Niz. referendum je antireklama na přímou demokracii. Voliči odpovídali na jinou otázku, než byla položena, jen když se mohli vyjádřit.
— Pavla Palaščáková (@PavlaPalas) April 7, 2016
Výsledek je podle časopisu důkazem, že unie se stala krajně nepopulární v Nizozemsku, které ještě před pár lety patřilo k zemím nejvíce fandícím EU.
Z nízké účasti vyplývá, že 70 procent občanů nemělo zájem o tak důležitou věc, anebo usoudilo, že jejich hlas nemá význam. Přívrženci zamítnutí dohody se odvolávali na obavy z masové migrace Ukrajinců a na nechuť k přijetí hospodářsky slabé, zkorumpované a nesolidární východoevropské země.
Tyto argumenty se ukázaly být účinné, ačkoli se nehlasovalo ani o vstupu Ukrajiny do EU, ani o zrušení víz pro Ukrajince. „Ke vzniku obav, kterých využili přívrženci 'ne', mohl přispět katastrofálně špatný obraz rozhádaného a neuspořádaného společenství, který vznikl během řecké krize, jakož i orgie sobectví východoevropských zemí během migrační krize,“ soudí Der Spiegel.
