Devětapadesátiletý Dunford v letech 2013 a 2014 vedl mezinárodní vojenskou misi v Afghánistánu, do které se zapojila rovněž Česká republika. Americký prezident Barack Obama si jej vybral do nejvyšší vojenské funkce s poukazem na to, že Dunford byl jedním z architektů proměny velké bojové mise na mnohem subtilnější výcvikové působení Američanů po odchodu většiny jejich vojáků z Afghánistánu.
Při obhajobě své nominace před americkým Senátem Dunford v červenci označil chování Ruska jako jaderné velmoci, schopné porušit svrchovanost amerických spojenců, za znepokojivé. Také doporučil dodávat Ukrajině americké zbraně, aby mohla bojovat proti separatistům, podporovaným Ruskem. Bez této vojenské pomoci totiž ukrajinské ozbrojené síly prý „nebudou schopny samy se ubránit ruské agresi“.
Žádné zbraně
Washington dodává Ukrajině obranné vybavení, například obrněná auta, brýle pro noční vidění, anebo dělostřelecké radary, nikoli však zbraně.
Vztahy mezi Ruskem a Západem prudce ochladly na úroveň studené války poté, co Rusko loni po svržení proruského prezidenta v Kyjevě anektovalo ukrajinský Krym a podpořilo proruské povstání na ruskojazyčném východu Ukrajiny. Moskva stále popírá, že by se přímo zapojovala do konfliktu, ve kterém podle ní po boku ukrajinských separatistů válčí nanejvýš prý ruští dobrovolníci.
