Drsná realita Kuby na pokraji kolapsu. Fotky z ostrova, kde dochází elektřina i jídlo
- Karibský ostrov čekají další těžkosti poté, co USA výrazně zpřísnily tlak na režim venezuelského diktátora Nicoláse Madura.
- Venezuela byla až dosud největším dodavatelem ropy na Kubu. Nyní však dodávky směřují do Spojených států.
- Denně se opakující výpadky elektřiny, nedostatek paliva a již tak nízké zásoby potravin a léků vyvolávají u mnoha obyvatel obavy z budoucnosti.
Kubánský režim na začátku roku přišel o stěžejního spojence. Venezuela pomáhala těžce zkoušený karibský ostrov udržovat v chodu. Kuba začala ve větším objemu dovážet ropu z Venezuely už na přelomu 90. let a nového tisíciletí, kdy se v Caracasu ujal moci levicový prezident Hugo Chávez. Venezuelské dodávky tehdy pomohly Havaně překonat hospodářské potíže po rozpadu Sovětského svazu. Kuba za surovinu často platila například výměnou za pracovní sílu kubánských lékařů a profesorů.
Caracas Kubě dovážel v průměru 27 tisíc barelů denně, což odpovídá zhruba 50 procentům potřeb ostrova. Havana sice část energetických potřeb pokrývá i dodávkami z Mexika a Ruska, ztráta venezuelské ropy je ale pro Kubu drtivá, jelikož je klíčová nejen pro dopravu a zemědělství, ale především energetiku, vzhledem k tomu, že výrobu elektřiny zajišťují především tepelné elektrárny.
Na Kubě chybí jídlo, léky i proud
Kubánský režim se nyní podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nachází na pokraji kolapsu. Karibský stát se v posledních letech potýká se stále častějšími výpadky elektřiny, dodávek vody, nedostatkem potravin a dalšího zboží i řady léků. Z ostrova proto uprchly stovky tisíc lidí. Ponurý obrázek ekonomické a politické situace dramaticky zhoršila pandemie covidu-19, která způsobila výpadek příjmů z cestovního ruchu. Byli to totiž právě turisté a zahraniční investoři, kteří pomohli Kubě překonat ekonomickou krizi po pádu Sovětského svazu v roce 1991.
Dlouhodobě na Kubu dopadá také americké obchodní embargo, které platí už od šedesátých let minulého století. Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se výrazně zhoršily poté, co se v roce 1959 v Havaně chopili moci komunisté vedení Fidelem Castrem a začali na ostrově budovat takzvaný karibský socialismus. Ten zahrnoval i zestátnění zahraničních společností, včetně řady amerických. V roce 1961 pak obě země přerušily diplomatické vztahy.
Ostrov se nevzpamatoval z Fidela a karibské krize
Situace eskalovala karibskou krizí v roce 1962, kdy se svět ocitl na pokraji jaderného konfliktu. Spojené státy vyhlásily během jednoho z nejnebezpečnějších momentů studené války námořní blokádu Kuby poté, co jejich průzkumná letadla odhalila rozmístění sovětských jaderných raket jen několik stovek kilometrů od amerického území. Moskva chtěla tímto krokem vyrovnat strategickou převahu USA a zároveň ochránit režim Fidela Castra, který se po neúspěšné invazi exulantů v Zátoce sviní ocitl pod silným tlakem Washingtonu. Následovalo několik dní dramatického vyjednávání, vojenské pohotovosti a výhrůžek, během nichž obě strany mobilizovaly své jaderné síly.
Krize skončila dohodou mezi prezidentem Johnem F. Kennedym a sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem. Sovětský svaz stáhl rakety z Kuby, Spojené státy se zavázaly ostrov nenapadnout a tajně odstranily své jaderné střely z Turecka. Výsledkem bylo zavedení přímé komunikační linky mezi Washingtonem a Moskvou a zahájení prvních kroků k omezení jaderného zbrojení.
Nepřízeň Američanů na Kubu tvrdě dopadá
Američané ale s Kubou znovu navázali diplomatické vztahy až v roce 2015 z iniciativy tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy. Obamův nástupce Donald Trump, který se úřadu ujal v lednu 2017, však měl ke kubánskému režimu výrazně rezervovanější postoj a část vstřícných kroků předchozí vlády částečně odvolal.
Trump, který se do Bílého domu vrátil loni v lednu po čtyřleté přestávce, hned po nástupu do úřadu v rámci rušení desítek dekretů svého předchůdce vrátil Kubu na americký seznam zemí sponzorujících terorismus. Trumpova administrativa navíc zaujala vůči Havaně mnohem tvrdší postoj. USA nejprve v létě uvalily nové sankce na kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela a další vysoké představitele země za porušování lidských práv, a nyní stupňují tlak na karibský ostrov prostřednictvím Venezuely. Trump naposledy varoval, že Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy s tím, že napříště už ostrovní stát nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Caracasu.
📸 Prohlédněte si přes 50 fotografií zachycujících skutečný život na Kubě:
