Mezi státy EU panují velké rozdíly. Ve Finsku HDP rostl mezičtvrtletně o 1,3 procenta a v Lotyšsku o 1,1 procenta. Česko je naopak s jednoprocentním mezičtvrtletním poklesem na chvostu. Hůře než tuzemsko na tom bylo jen Maďarsko, které mezičtvrtletně spadlo o 1,3 procenta. U osmi zemí EU, mezi kterými je i dluhy a krizí stíhané Řecko, však Eurostat data neuvedl.
To, že se eurozóna vyhnula recesi, do značné míry souvisí s tím, jak se dařilo Německu. Největší evropská ekonomika v prvních třech měsících rostla hlavně díky vývozu rychleji, než se čekalo. Německý HDP se ve srovnání s předchozími třemi měsíci zvýšil o 0,5 procenta po poklesu o 0,2 procenta ve čtvrtém čtvrtletí. Meziročně tempo růstu zrychlilo na 1,7 procenta z 1,5 procenta v posledních třech měsících loňského roku.
„Německo táhne celý blok (eurozónu), ale to neznamená, že budeme mít nějaký silný skok,“ řekl Mads Koefoed ze Saxo Bank agentuře Reuters. Úsporná opatření v Evropě totiž podle něj pokračují a navíc jihoevropské země nadále bojují s vážnými hospodářskými a dluhovými problémy.
Pro srovnání například ve Spojených státech HDP v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně vzrostlo o 0,5 procenta a meziročně o 2,1 procenta. Evropská komise nedávno představila novou prognózu, podle níž za celý letošní rok hospodářství eurozóny čeká propad o 0,3 procenta, zatímco ekonomika celé Evropské unie bude stagnovat.
