Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu schválil nové velitele pozemních, námořních a leteckých sil, které téhož dne navrhla Nejvyšší vojenská rada (YAS). Pokračuje tak reorganizace turecké armády, již odstartoval minulý rok v červenci neúspěšný puč.
Od středečního zasedání YAS se velké změny očekávaly. Pro podezření z podílu na loňském pokusu o převrat bylo zatčeno 169 generálů a admirálů, téměř polovina vrchního velení. Mnoho dalších důstojníků se bojí vrátit ze zahraničních stanovišť a prezident Erdogan již dříve slíbil, že druhé největší armádě v rámci NATO vlije do žil "novou krev".
YAS kromě jmenování nových šéfů pozemních sil, letectva a námořnictva jmenovala přes 60 plukovníků do hodností generálů či admirálů a více než dvěma stovkám vysokých důstojníků funkční období prodloužila. Turecký server Hurriyet Daily News napsal, že tři vyměnění velitelé svá období odsloužili, New York Times toto tvrzení zpochybňuje.
Od minulého července šlo již o třetí schůzi rady, která dříve tradičně zasedala pouze jednou do roka. Nestandardní byl i samotný průběh zasedání. Přítomen byl turecký premiér s několika ministry a jednání se odehrávalo v sídle vlády, nikoli jako obvykle v objektu armádního velení. Jednání také místo několika dní trvalo pouze několik hodin. Něco takového by podle znalců poměrů v turecké armádě bylo v minulosti nemyslitelné.
Viceadmirál ve výslužbě Nusret Güner následně na twitteru napsal, že armáda je nyní "naprosto propletená s politikou", a dodal, že "Turecko je v koncích". Prezidentovi stoupenci naopak chválili výběr povýšených důstojníků a rychlost, s jakou YAS konala. "Namísto čtyř dní to trvalo jenom čtyři hodiny," uvedl na twitteru šéfredaktor provládního deníku Aksam.
Dva z nových vrchních velitelů byli loni během nezdařeného puče drženi jako rukojmí vzbouřenými vojáky. To samé platí pro náčelníka generálního štábu generála Hulusiho Akara, jehož funkční období končí v roce 2019. Nahradit by jej měl právě někdo z nově dosazené trojice.
Server Foreign Policy v červenci napsal, že turecká armáda je z tradiční protiváhy vládnoucích sil postupně přetvářena ve spolek Erdoganových vyvolených. Armáda byla v Turecku dlouho jakýmsi strážcem světských hodnot; ve druhé polovině 20. století čtyřikrát svrhla vlády inklinující k politickému islámu, který zastává také Erdogan.
Kromě důstojníků propuštěných přímo v Turecku muselo od loňského potlačeného puče opustit své posty také odhadem čtyři sta tureckých vojáků působících při NATO. Mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin ve středu ale nenaznačil, že by obměny v čele armády souvisely s událostmi z minulého července.
