RE tak podle všeho těžila z velkých obav voličstva před sousedním Ruskem kvůli jeho agresivní politice vůči Ukrajině. Centristé, kteří usilují o blízké vztahy s Ruskem, byli s reformisty dosavadním favoritem voleb, dokonce s možnými nadějemi na vítězství.
S 15,8 procenta hlasů jsou třetí vládní sociální demokraté (SDE) vedení současným ministrem obrany Svenem Mikserem a čtvrtá je konzervativní strana Res Publica a Vlast (IRL) s 14,2 procenta. V parlamentu o 101 místech by RE měla mít 31 křesel a SDE 16, což zatím nestačí k vytvoření vládní koalice.
K nadpoloviční většině nejméně 51 poslanců potřebují obě strany ještě jednoho koaličního partnera. IRL bude mít 14 křesel. Do parlamentu se dostávají ještě svobodní demokraté s devíti procenty hlasů a osmi poslanci a konzervativní lidovci s více než osmi procenty a rovněž osmi mandáty.
Přes internet skoro třetina hlasů
Volební účast byla letos 63,7 procenta voličů, tedy přes 580 tisíc lidí z 1,3 milionu obyvatel, což je o 0,2 procenta více než v předchozích volbách v roce 2011. Zvláštností voleb opět bylo internetové hlasování, kterého se zúčastnilo více než 177 tisíc voličů. Z nich reformisty volilo 37,5 procenta hlasujících, zatímco centristy jen 6,9 procenta lidí.
Před čtyřmi lety zvítězili ve volbách reformisté s 28,6 procenta hlasů a 33 mandáty, druzí centristé měli 23,3 procenta a 26 mandátů. IRL byla před čtyřmi lety třetí s více než 20 procenty a sociální demokraté čtvrtí se 17 procenty hlasů.
Centristy vedené starostou metropole Talinnu Edgarem Savisaarem podporuje většina etnických Rusů, jichž v Estonsku žije 330 tisíc. Na 80 tisíc z nich ale nemá estonský pas, a hlasovat proto nemůžou.
