Šílený balík pro ropné giganty. Do rekordních zisků se nečekaně opřel i Donald Trump
- Velké těžební firmy v poslední době hlásí velké neočekávané zisky v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.
- Trumpovi se před volbami nehodí kontrast profitů a drahých pohonných hmot.
- Američtí demokraté i někteří evropští politici se snaží na ropné giganty uvalit mimořádnou daň.
Osm velkých producentů ropy vykázalo ve druhém čtvrtletí dohromady zisk téměř 93 miliard dolarů. To je téměř dvojnásobek oproti profitu za stejné období loňského roku. Mezi šťastlivce patří například Saudi Aramco, americké společnosti ExxonMobil a Chevron a evropská firma Shell.
Jejich zisky ale v době geopolitické a energetické nejistoty budí stále větší kritiku. Do těžebních kolosů se nedávno opřel i americký prezident Donald Trump a několik zákonodárců prosazuje jejich extra zdanění.
Společnost Wood Mackenzie odhaduje, že globální ropný a plynárenský průmysl je na cestě k letošnímu neočekávanému příjmu ve výši 495 miliard dolarů. Tyto zprávy budí velké emoce u občanských společností i mezi politiky.
Trump před volbami kritizuje zisky
„Vysoké zisky společnosti BP jsou skandální připomínkou toho, kdo letos vydělává na lidském utrpení. Zatímco lesní požáry ohrožují komunity po celém světě, sucha sužují země a ceny energií stoupají, obyčejné rodiny platí cenu za to, že ropné společnosti upřednostňují bohatství akcionářů před obyvatelnou planetou,“ rozčiloval se podle deníku The Guardian Patrick Galey z nevládní organizace Global Witness.
„Vydělávají příliš mnoho peněz na základě nedostatku. Nelíbí se mi to,“ prohlásil počátkem srpna na adresu ropných společností šéf Bílého domu. „Chevron: příliš mnoho peněz. ExxonMobil: příliš mnoho peněz. Část z nich vrátí veřejnosti a měly by snížit maloobchodní cenu,“ dodal.
Trumpovy výtky přicházejí v době, kdy se naplno rozjíždí kampaň před podzimními volbami do Kongresu. Očekává se, že jí budou dominovat rostoucí ceny energií a pohonných hmot v souvislosti s výstavbou datových center a zahraniční politikou Bílého domu. Američané podle odhadů Brownovy univerzity od počátku války na Blízkém východě utratili na čerpacích stanicích o 86 miliard dolarů navíc za benzin a naftu, což představuje zátěž 656 dolarů pro jednu domácnost.
V Kongresu leží už několik návrhů na mimořádnou daň
Kritici prezidenta tvrdí, že dosud činil vše pro to, aby těžebním gigantům umožnil co nejvíce profitovat výměnou za štědré předvolební dary. Trump také osobně investuje do ropných společností. Ekologové proto podotýkají, že pokud svá prohlášení myslí vážně, měl by na těžaře uvalit daň z neočekávaných zisků.
Někteří demokratičtí američtí zákonodárci už takové návrhy vznášejí, v Kongresu momentálně leží tři. Senátor Sheldon Whitehouse a člen Sněmovny reprezentantů Ro Khanna navrhují padesátiprocentní spotřební daň z rozdílu mezi současnou průměrnou cenou ropy Brent a průměrnou loňskou cenou, která činila 69 dolarů za barel. Při červencovém průměru 84 dolarů by tak dosáhla 7,50 dolaru za barel. Záměr kalifornského kongresmana Brada Shermana by ropné firmy zatížil ještě více.
Debata o windfall tax se vede i v Evropě. Portugalská vláda na konci července schválila 33procentní zatížení neočekávaných zisků ropných společností a rafinerií. Ministerstvo financí uvedlo, že daň bude vybírána z profitu, který o pětinu přesáhne průměr let 2024 a 2025.
Francii nejspíš čeká debata po prázdninách
Argumentuje tím, že zatímco domácnosti a byznys čelí prudce rostoucím nákladům, těžaři a zpracovatelé ropy generovali mimořádné zisky vyplývající výhradně z vnějších tržních podmínek. „Je proto spravedlivé a nezbytné vytvořit mechanismus solidarity zdaněním části těchto mimořádných zisků, aby se pomohlo financovat opatření k vyrovnání dopadu vyšších cen paliv na domácnosti a nejzranitelnější podniky,“ uvedla vláda v Lisabonu.
Už na jaře téma mimořádné daně otevřela i Francie, kde společnost TotalEnergies oznámila za druhý kvartál nárůst zisku o dvě třetiny. Po dodatečném zdanění volali zejména opoziční politici, zatímco vláda zůstávala opatrná. „Je snadné kritizovat Total. Je to francouzská společnost, kterou všichni rádi nenávidí. Ale mít velkou ropnou společnost je klíčovou součástí naší energetické suverenity a nezávislosti,“ uvedla vládní mluvčí Maud Bregeonová.
Zemi nejspíš vážnější diskuse čeká v brzké době. „Pokud existují konkrétní společnosti, které vydělaly mimořádně mnoho, možná zavedeme další daně, ale tato debata se bude konat na podzim,“ slíbil v květnu ministr financí Roland Lescure.
V Polsku daň blokuje prezident
Polská vláda schválila jednorázovou mimořádnou daň v červnu, většinu zátěže by měla nést společnost Orlen. Má do jisté míry kompenzovat vládní náklady na udržení cen paliv na nižší úrovni. Prezident Karol Nawrocki se ale na konci července rozhodl postoupit toto zdanění ústavnímu soudu s odůvodněním, že má retroaktivní povahu.
Vládní představitelé prohlásili, že se prezident opět postavil proti polským veřejným financím a obyčejným Polákům. Kabinet přesto zvažuje další pokus o windfall tax, která by tentokrát mohla dopadnout i na dodavatele zemního plynu. „Zvážíme tento nástroj, který by stát měl využít,“ konstatoval ministr pro státní majetek Wojciech Balczun.
Někde zavedení mimořádného zdanění komplikují ještě dozvuky unijní windfall tax z doby energetické krize na počátku války na Ukrajině. V Nizozemsku po novém kole volala levice, ale pravice to označila za právně pochybné. Energetické firmy se v zemi stále přou o opatření z roku 2022. Pět evropských zemí přitom na jaře vyzývalo k obnově daně na úrovni celé EU.
Přerušení přepravy surovin Hormuzským průlivem a růst cen ropy podnítil úvahy o zdanění těžařů i v některých asijských zemích, které jsou na těchto dodávkách obzvlášť závislé. Indie obnovila windfall tax ze zisku z exportu paliv už v březnu, debatuje se o ní například také v Indonésii.
