Válka přesunula ropu z lodí do rour a cisteren. Sýrie se dostává z izolace na energetické výsluní
- Přes Sýrii pendlují tisíce nákladních aut, čímž nahrazují objemné lodě.
- V plánu je rekonstrukce ropovodu z Iráku ke Středozemnímu moři.
- Damašek si v konfliktu počíná opatrně a snaží se nabízet řešení.
Sýrie je na rozdíl od svých sousedů obdařena poměrně skromnými zásobami ropy, ale má jiné bohatství: přístup ke Středozemnímu moři. V době, kdy konflikt na Blízkém východě ochromil tradiční exportní trasu suroviny, syrská strategická poloha sehrává stále významnější roli. Irák se snaží vyvážet své těžební produkty přes sousední zemi pomocí cisteren a chce oživit i společný ropovod. Vládě v Damašku to pomáhá po letech občanské války pronikat na globální ekonomickou scénu.
Doprava v Hormuzském průlivu přechodně ožila v době, kdy se zdálo, že Spojené státy a Írán míří k míru. S novým propuknutím bojů ale opět téměř zamrzla. Web Lloyd's List, zaměřený na námořní přepravu, zaznamenal v týdnu do 20. července pouze 53 tranzitů plavidel, což představovalo třetinové množství oproti předchozímu týdnu. Počet proplutí ropných a LNG tankerů poklesl z devadesáti na třicet.
Návrat k normálu v Hormuzu je nejistý
„Od doby, kdy znovu vzrostlo napětí, se věci výrazně zpomalily. Není to překvapivé, lidé se stahují a přehodnocují situaci, jak se dalo čekat,“ řekla CNBC analytička společnosti Lloyd's List Intelligence Bridget Diakunová s tím, že průliv nyní využívají ti, kteří jsou ochotni riskovat. „Nejnovější eskalace ukazuje, jak předčasná byla očekávání rychlého otevření průlivu,“ potvrdil její slova energetický analytik Saul Kavonic ze společnosti MST Marquee.
Země Perského zálivu už měsíce hledají náhradní trasy pro své klíčové exporty a v současné situaci možná docházejí k závěru, že se vyplatí investovat do náročnějších a trvalejších řešení. Oživují potrubí, urychlují výstavbu nových a rozšiřují infrastrukturu alternativních přístavů.
Irák pomocí cisternových vozů vyváží topný olej přes Sýrii ke Středozemnímu moři a částečně i přes Jordánsko k Rudému moři. Chce tak zabránit tomu, aby rafineriím došly skladovací kapacity. Jinak by musely zavřít, což by ovlivnilo i dodávky paliv, jako jsou benzin a nafta. Cesta topného oleje, který se používá v lodní dopravě a energetice, na pobřeží trvá zhruba čtyři dny.
Během pouhých několika měsíců se tak Sýrie z nulového přepravce ropných produktů stala tranzitním územím pro více než čtvrtinu jejich blízkovýchodních objemů. Podle některých odborníků se stejným způsobem přepravuje i část irácké ropy, tvrdí Bloomberg.
Rozsáhlá flotila nákladních vozů
„Sýrie začíná v důsledku války využívat svou geografickou polohu a stává se důležitým obchodním centrem ve světě,“ řekl minulý měsíc webu The Christian Science Monitor představitel syrských přístavů Ali Adra. „Naše přístavy zaznamenávají den ode dne rostoucí poptávku z Perského zálivu i celého světa, která se týká energie, kontejnerů a volně loženého nákladu,“ dodal.
K nahrazení tankerů je přitom zapotřebí skutečně rozsáhlá flotila nákladních vozů. Zatímco cisterny pojmou maximálně nižší stovky barelů ropy, u tankerů jde obvykle o stovky tisíc až nižší miliony barelů. Velká otázka tak visí nad osudem irácké ropy, jejíž vývoz je mnohem významnější než export topného oleje.
Irák je po Saúdské Arábii druhým největším producentem suroviny v rámci kartelu OPEC. Za normálních okolností produkuje přes čtyři miliony barelů ropy denně a kolem 3,5 milionu putuje na export přes terminály v Perském zálivu. Válka a odstávka Hormuzského průlivu ho ale donutily snížit produkci až na zhruba 1,5 milionu barelů denně. Bagdád v době příměří doufal, že těžbu opět rychle navýší, a dokonce požadoval vyšší kvóty, aby nahradil ztráty z předchozích měsíců.
Obnova ropovodu na středomořské pobřeží
„Potenciálně to předznamenává dlouhodobější přesun ropy,“ řekl Bloombergu k současnému vývoji energetický expert Raad Alkadiri s tím, že by to ale vyžadovalo zlepšení infrastruktury. Jednou z možností je ropovod Kirkúk–Baníjás, který je uzavřen už více než dvě desetiletí. Tím by se surovina dostala z Iráku na syrské pobřeží.
Zvláštní vyslanec USA pro Sýrii a Irák Thomas Barrack svolal jednání o obnovení potrubí, do kterého se zapojila i americká ropná společnost Chevron. Al-Džazíra minulý týden uvedla, že obě země už podepsaly dohodu o spolupráci při restartu ropovodu. „Po rekonstrukci bude mít tento průlomový projekt počáteční přepravní kapacitu dva miliony barelů ropy denně,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Ropovod označilo za klíčový energetický koridor.
Obnova nejspíš nebude jednoduchá, protože některé části Sýrie stále nejsou bezpečnostně stabilní. Situace každopádně nahrává současné syrské vládě prozatímního prezidenta Ahmada Šary, která v prosinci 2024 nahradila režim Bašára Asada a usiluje o vymanění země z izolace.
Vládě v Damašku se uvolňují ruce
Přestože současná vláda vzešla z islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám, mezinárodní společenství postupně uvolňuje postihy vůči zemi. Tento měsíc prezident Donald Trump oznámil, že Washington Sýrii vyjme ze seznamu sponzorů státního terorismu, na němž je od jeho vzniku v roce 1979.
„Je to další historický krok prezidenta Trumpa, který dává syrskému lidu šanci na velikost,“ prohlásil šéf americké diplomacie Marco Rubio. „Zrušení sankcí vůči Sýrii uvolní mezinárodní obchod a investice, umožní její obnovu a otevře novou kapitolu pro syrský lid. Stabilní a jednotná Sýrie, žijící v míru uvnitř země i se svými sousedy, prospívá nejen regionu, ale celému světu,“ dodal.
Damašek je od počátku blízkovýchodní krize opatrný a snaží se prezentovat jako neutrální aktér i možné řešení problémů. Jako alternativa k Hormuzskému průlivu nemusí hrát roli pouze při exportu ropy a dalšího zboží. Přes syrské území by například mohly vést také důležité telekomunikační kabely.
