Boj amerických technologických firem s domácnostmi o elektřinu se vyostřil. Datacentra ovlivní volby
- Místním komunitám se daří blokovat výstavbu datacenter za desítky miliard dolarů.
- Roste tlak na technologické společnosti, aby řešily dopady projektů na zdroje vody, elektřiny a životní prostředí.
- Elektrický proud se Američanům prodražuje, trpí hlavně oblasti s velkou koncentrací datacenter.
Rozdělená Amerika našla téma, které ji dokáže spojovat proti společnému nepříteli. Datová centra jsou pro mnoho lidí symbolem strachu z umělé inteligence. A také místa, které spotřebovávají velké množství elektřiny. Domácnostem se tak prodražují účty a celá země se začíná bát nedostatku energetických zdrojů. Odpor proti datacentrům je velkým problémem pro republikánské politiky. Nevědí, jestli se postavit na stranu Bílého domu a technologických elit, nebo svých nervózních voličů.
Velké společnosti jako Microsoft, Alphabet a Amazon se předhánějí v oznámeních, kolik plánují utratit za výstavbu datových center. Letošní výdaje jejich čtrnácti největších veřejně vlastněných provozovatelů se podle Bloombergu globálně odhadují na téměř 750 miliard dolarů. Tři čtvrtiny výstavby přitom připadají na Spojené státy.
Tempo budování vzbuzuje řadu obav nejenom z hlediska dalšího vývoje umělé inteligence a spotřebitelské poptávky. Znepokojivé jsou i otázky, které se týkají zajištění dostatku elektřiny a vody pro tyto kolosy. Projekty navíc vzbuzují odpor veřejnosti a mohou snadno narazit během schvalovacích procesů.
Většina Američanů odmítá datacentrum na svém dvoře
Z aktuálního průzkumu Gallup vyplývá, že sedm z deseti Američanů nechce střediska pro provoz umělé inteligence ve svém sousedství. Polovina je přitom odmítá vehementně. Pouze čtvrtina lidí s jejich budováním nedaleko bydliště souhlasí. Negativní pohled na AI přitom hraje poměrně malou roli. Polovina tázaných se obává dopadů center na místní zdroje vody a elektrického proudu, ztráty zemědělské půdy a negativních ekologických vlivů.
Velké společnosti se tak dostávají i pod tlak investorů, aby tuto problematiku řádně reflektovaly. „Neviděli jsme, že by dostatečně informovali o své spotřebě vody a dopadu na místní komunitu,“ řekl Reuters Jason Qi z investiční společnosti Calvert Research and Management.
Společnosti a lobbisté se brání s tím, že zlepšení komunikace s místními se stalo prioritou. „Klíčové je být k nim otevřený ohledně spotřeby energie a vody a ujistit obyvatele, že projekt nezatíží jejich zdroje a ochrání je jako plátce daní,“ sdělil agentuře Dan Diorio z Data Center Coalition.
Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by technologický sektor komunity přesvědčil. Podle magazínu Fortune se jim jen loni podařilo zablokovat nebo zdržet výstavbu 48 projektů v hodnotě 156 miliard dolarů. Web Data Center Watch uvádí, že od loňského do letošního jara narazila na tuhý odpor místních komunit centra v hodnotě více než šedesáti miliard dolarů. Tvrdí, že ve 24 státech existuje přinejmenším 148 aktivistických skupin, jejichž cílem je destrukce výstavby takových projektů.
Některé státy nejspíš čeká razantní nárůst cen elektřiny
Američanům se zároveň čím dál méně líbí, že mají nést náklady na vytváření nových energetických zdrojů a infrastktury, které by hladovou umělou inteligenci napájely. Po desetiletích stagnující poptávky po elektřině se rezervy v některých regionech nebezpečně ztenčily a vzrostlo riziko blackoutů.
Provozovatelé amerických sítí předpovídají, že poptávka po elektřině se bude zvyšovat o více než dvě procenta ročně nejméně do roku 2045. Úřad pro energetické informace (EIA) očekává, že zájem o elektrický proud letos vzroste o 1,2 procenta a příští rok o 3,3 procenta. V některých státech ale spotřeba nejspíš naroste daleko živelněji. Úřad míní, že nejdramatičtější bude situace v Texasu. Průměrná roční poptávka tam může jít nahoru o deset až patnáct procent.
Ceny elektřiny v USA se za posledních pět let zvýšily přibližně o čtyřicet procent, aby se pokryly masivní investice, uvádí EIA. V lokalitách s velkým počtem datových center jako je Virginie, Maryland a Pensylvánie, došlo za poslední rok k dvoucifernému nárůstu.
Studie zveřejněná v časopise Environmental Research Letters tvrdí, že podle modelů spotřeby se do konce dekády průměrné velkoobchodní ceny zvednou o dalších šest až 29 procent. Někde bude nejspíš růst kvůli koncentraci datacenter strmější, například ve Virginii může jít až o 57 procent.
Nenápadné vytahování peněz z kapes milionů domácností
Miliony domácností přitom v současnosti nevědomky financují projekty výroby a distribuce elektřiny dříve, než z nich budou mít jakýkoli užitek. Tvůrci politik totiž v naléhavé snaze o modernizaci stárnoucí soustavy nechávají energetické společnosti účtovat zákazníkům poplatky dlouho před výstavbou elektráren, tvrdí analýza Reuters.
Tradičně si firmy musely zajistit úvěry od bank a investorů a tyto náklady mohly přenést na zákazníky až po dokončení projektů. Jenomže nyní vše ustupuje snaze urychlit rozvoj. Zhruba čtyřicítka států v nějaké formě využívá pobídku Construction Work In Progress (CWIP), díky které získávají od milionů domácností každý měsíc několik dolarů.
Například guvernér Missouri Mike Kehoe loni zrušil padesátiletý zákaz pobídek CWIP, aby uspokojil rostoucí poptávku po elektřině z datových center. „Bez CWIP zákazníci zaznamenávají dramatický nárůst svých měsíčních účtů za energie, když je do provozu uvedeno nové zařízení. CWIP umožňuje, aby se tyto náklady rozložily na delší dobu, čímž se snižují cenové šoky,“ argumentoval guvernér.
Téma nákladů na nové zdroje se zpolitizovalo. V březnu prezident Donald Trump zveřejnil plán, který má domácnosti ochránit před růstem účtů. Závazkem na ochranu daňových poplatníků, který technologické firmy podepsaly, se zaručily, že spotřebu datacenter pokryjí na svoje náklady. Dohoda ale od začátku čelí kritice kvůli jejímu dobrovolnému charakteru, který vzbuzuje skepsi.
Divoký západ a snaha o závazná pravidla
Objevují se proto návrhy na zakotvení povinnosti datacenter si zajistit vlastní elektřinu. „Můj zákon o spravedlnosti a spolehlivosti nákladů na energie by ochránil plátce před rostoucími náklady tím, že společnosti budou platit svůj spravedlivý podíl za spotřebu energie a zajistí modernizace, která nás ochrání před výpadky proudu,“ uvedl demokratický senátor Adam Schiff z Kalifornie.
Problematika přerostla v klíčové téma před podzimními volbami do Kongresu. „Řeší se to u kuchyňských stolů a tak se z toho stala velmi relevantní politická otázka,“ řekla webu NPR Christabel Randolphová z neziskové organizace Centrum pro umělou inteligenci a digitální politiku.
Tlak na místní politiky je silný kvůli neexistenci jasných federálních pravidel. „Je to v podstatě Divoký západ. Samosprávy jsou skutečně jediné, kdo může projekt datového centra odmítnout,“ tvrdí Julie Bolthouseová z organizace na ochranu půdy Piedmont Environmental Council.
Republikáni mezi mlýnskými kameny
Odpor k datovým centrům je přitom nadstranický. „Nesleduje typické ideologické zlomové linie americké politiky. Projekty byly blokovány v takzvaných červených i modrých státech a proti novým projektům se staví jak republikánští, tak demokratičtí představitelé,“ podotýká Data Center Watch.
Republikánští politici jsou ale v obtížnější pozici, protože se snaží balancovat mezi frustrací voličů a Trumpovou agendou rozvoje umělé inteligence a jeho přátelstvím s technologickými elitami. „Jsou skutečně chyceni mezi protichůdnými silami,“ zdůraznil pro CNBC Chris Borick z Institu veřejného mínění na Muhlenberg College.
Někteří republikáni přesto neváhají zaujmout jasné stanovisko k technologickým gigantům. „Neměli byste platit ani o cent více za energie, vodu, elektřinu a cokoli z toho, protože jde o jedny z nejbohatších společností v historii lidstva,“ řekl guvernér Floridy Ron DeSantis, který nedávno podepsal zákon o regulaci datových center.
