Jde o první anketu od Hollandeova televizního vystoupení ze 14. dubna. Prezident, který stojí v čele země od roku 2012, tehdy řekl, že jeho politika se začíná podle něj vyplácet a věci se prý mění k lepšímu. Dodal, že se rozhodne do konce roku, zda bude opět kandidovat. Dřívější průzkum ukázal, že Hollandeovo druhé funkční období si nepřeje přes 70 procent Francouzů.
Obliba jednašedesátiletého prezidenta je nízká zejména kvůli tomu, že se mu nepodařilo splnit slib a snížit nezaměstnanost. Hollandeova popularita klesla podle Reuters také kvůli připravované reformě zákoníku práce a protiteroristickým zákonům. Obě iniciativy vyvolaly protesty levicových voličů.
Hollande by podle TNS Sofres-OnePoint získal v prvním kole 14 až 16 procent hlasů, což je jen o jeden nebo dva procentní body více než Jean-Luc Mélenchon, představitel krajně levicové Levé strany. V jednom případě by se Mélenchon dokonce dostal před Hollandea.
Ponižující výsledky
Francouzský deník Le Figaro uvedl, že výsledky sondáže jsou pro Hollandea ponižující a „apokalyptické“. Jeden z vůdců socialistů Jean-Christophe Cambadelis řekl televizi LCI, že „pokud levice nebude postupovat jednotně, rozdrobí se a po 20 let bude stát na okraji“. Levicové strany by se podle něj měly shodnout na jediném kandidátovi a postavit se za Hollandea, který je „jediným, kdo může získat podporu celé levice a vyhrát“.
Favoritem pravicových voličů je podle TNS Sofres-OnePoint bývalý premiér Alain Juppé (Republikáni), pro nějž by v prvním kole hlasovalo 35 procent voličů. Druhá v anketě skončila předsedkyně Národní fronty Marine Le Penová (26 procent). Juppé tak z průzkumu vyšel jako jediný politik, který by byl v prvním kole schopen Le Penovou porazit.
Pokud by totiž Le Penová stála proti bývalému prezidentovi a šéfovi Republikánů Nicolasi Sarkozymu, získal by Sarkozy 24 procent a Le Penová 29 procent hlasů. Republikáni v listopadu uspořádají primární volby, které si kladou za cíl vybrat jednotného kandidáta pravice. Poprvé jsou otevřeny všem pravicovým stranám.
