Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v září zrychlilo na 2,1 procenta ze srpnových dvou procent. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Jádrová inflace však nečekaně klesla.
Hlavním motorem růstu byly ceny energií, které stouply o 9,5 procenta. Ceny potravin, alkoholu a tabáku se zvýšily 2,7 procenta. Ceny ve službách, které jsou největším sektorem ekonomiky eurozóny, vzrostly o 1,3 procenta. Neenergetické průmyslové zboží zdražilo o 0,4 procenta.
Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, se však snížila na 1,1 procenta ze srpnových 1,2 procenta. Analytici v anketě agentury Reuters přitom očekávali, že zůstane na stejné úrovni jako předchozí měsíc. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila pouze 0,9 procenta.
Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje meziměsíční srovnání ani žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní Eurostat 17. října.
Evropská centrální banka (ECB) usiluje o to, aby se jádrová inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Nákupy dluhopisů je sice v letošním roce připravena ukončit, úrokové sazby však hodlá ponechat na nynějších minimech přinejmenším do léta příštího roku.
