Italští politici zvolili prezidentem země současnou hlavu státu Sergia Mattarellu. Mattarella v sobotu vyslyšel návrh vládních stran a souhlasil, že zůstane ve funkci další sedmileté období. Osmdesátiletý státník takovou variantu dosud odmítal, ovšem politická reprezentace od pondělí nebyla schopna zvolit jeho nástupce.
„Ochota prezidenta Sergia Mattarelly odsloužit druhé období, jak požadovala převážná většina politických stran, dokazuje jeho smysl pro zodpovědnost a jeho oddanost zemi a jejím institucím,“ prohlásila ministryně pro vztahy s regiony Mariastella Gelminiová, která prezidentovo rozhodnutí oznámila.
Na setrvání Mattarelly v úřadě se dohodly italské vládní strany a prezidenta k tomuto kroku vyzval i premiér Mario Draghi. Podle zdroje, na který se odvolává Reuters, požádal ministerský předseda hlavu státu o pokračování v úřadu „pro dobro a stabilitu země“. Mattarella se v minulosti nechal slyšet, že nechce, aby se druhý prezidentský mandát, který ústava výslovně nezakazuje, stal v Itálii běžným.
Italští zákonodárci a zástupci regionů se tento týden novou hlavu státu pokoušeli vybrat v šesti kolech. Nikdo ale ani zdaleka nedosáhl na potřebnou většinu 505 hlasů z 1009 volitelů, což bylo od čtvrtého kola minimum pro zvolení; v prvních třech kolech byla k vítězství zapotřebí podpora nejméně dvou třetin sboru tvořeného poslanci, senátory a zástupci regionů. Nejvíce hlasů navzdory svému odmítavému postoji opakovaně dostal právě Mattarella. V pátečním šestém hlasování se pro něj vyslovilo 336 volitelů.
Když v sobotu večer v osmém kole hlasování Mattarella překročil potřebnou hranici 505 hlasů, v parlamentu zazněl hlasitý potlesk, popsala večerní atmosféru agentura Reuters.
Předtím se pravicové strany neúspěšně snažily prosadit svou kandidátku a předsedkyni Senátu Elisabettu Casellatiovou. Také o premiérovi Draghim se mluvilo jako o možném nástupci nynější hlavy státu.
Specifikem italských prezidentských voleb je, že neexistují oficiální kandidáti. Každý volitel napíše v tajné volbě jméno budoucího prezidenta na volební lístek. Volba může trvat mnoho dní. Dosud nejdelší bylo hlasování v roce 1971, kdy se nová hlava státu volila od 9. do 24. prosince a vzešla až z 23. kola. Prezidentem byl tehdy zvolen Giovanni Leone.
Podobná situace jako letos nastala i v roce 2013, kdy po pěti neúspěšných kolech volby šéfové největších stran přesvědčili tehdejší hlavu státu Giorgia Napolitana, aby v nejvyšším úřadu setrval. Napolitano, jemuž bylo v té době 87 let, pak po dvou letech, v roce 2015, rezignoval.
