Západ v prostředí sílící hrozby konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou plánuje přesuny vojáků směr východ. Jen v posledních dnech zmínil tento záměr americký prezident Joe Biden, britský premiér Boris Johnson, či generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Krom vojáků by se ve východní Evropě mohlo objevit i více vojenské techniky včetně válečných lodí, či bitevních letadel.
"V nejbližší době přesunu americké vojáky do východní Evropy a zemí NATO. Ne moc," citovaly agentury amerického prezidenta. CNN jeho vyjádření vnímá tak, že Washington své vojáky přesune výhradně do států, které jsou členy Severoatlantické aliance. Pentagon už dříve uvedl, že americké jednotky nemají být nasazeny přímo na Ukrajině, s hrozícím konfliktem tento krok ale souvisí.
Pentagon začátkem týdne uvedl na 8500 amerických vojáků do pohotovosti kvůli možnému ruskému útoku na Ukrajinu. Žádné z nich ale zatím nevyslal do Evropy nebo nepřesunul v rámci kontinentu.
Do jakých zemí Washington vojáky pošle, Biden neupřesnil. The New York Times ale už v pondělí napsal, že prezident uvažuje o vyslání válečných lodí, letounů a až 5000 vojáků do Pobaltí a dalších zemí NATO na východě Evropy. Konkrétně v minulosti média zmínila i Rumunsko.
Obdobné kroky zvažuje i Velká Británie. Ty hodlá poslat více vojáků, případně i více letadel a válečných lodí. Ministerský předseda Boris Johnson, kterého brzy čeká telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, má podle agentury DPA možnosti posoudit právě tento víkend. Londýn navíc chystá zpřísnění protiruských sankcí. Ty nové má oznámit v pondělí.
Posílit své postavení v regionu chtějí i další země Severoatlantické aliance. Španělsko se bude více angažovat v Bulharsku, Francie zase v Rumunsku. Podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka NATO zvažuje i nasazení vojáků na Slovensku. Zmíněné úvahy se týkají možnosti vytvoření bojových jednotek s tisícovkou příslušníků, které by kromě Slovenska působily také v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku. Na nasazení nových jednotek NATO v zemích jejího východního křídla by se podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského měla podílet i Praha.
USA a další členské země aliance se těmito kroky a plány i sérií diplomatických jednání se zástupci Moskvy snaží Rusko odradit od invaze na Ukrajinu, která podle amerických činitelů může přijít už v únoru. Moskva, která v roce 2014 anektovala ukrajinský Krym, to popírá a tvrdí, že je to naopak Rusko, kdo je ohrožen. Požaduje proto sérii bezpečnostních záruk, z nichž nejdůležitější je ta, že NATO nepřijme za svého člena Ukrajinu. Alianční země už ale takovou záruku jednomyslně odmítly dát. Je podle nich na každém státu, aby si vybral, kam bude patřit.
