Izrael ponechá své vojáky v Gaze, Libanonu a Sýrii na neurčito
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac řekl, že izraelští vojáci zůstanou v „bezpečnostních zónách“ v Pásmu Gazy, Libanonu a Sýrii po neomezenou dobu. Děje se tak poté, co Tel Aviv jednostranně rozšířil své hranice ve válce, kterou rozpoutal útok palestinského teroristického hnutí Hamás 7. října 2023, píše agentura AP.
Izrael tvrdí, že potřebuje zóny udržet, aby podobným útokům předešel, ale jejich obsazení vypadá jako učebnicová definice vojenské okupace, dodává AP. Získání území silou je všeobecně považováno za porušení mezinárodního práva, tedy něco, na co se západní spojenci Izraele opakovaně odvolávají v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Izrael, který získal území během válek se svými arabskými sousedy v době svého vzniku v roce 1948, však říká, že tentokrát je to zvláštní případ. Izraelské vlády po desetiletí prohlašovaly, že musí taková území držet kvůli sebeobraně, ale vrátí je v rámci mírových dohod, jako když Izrael vrátil Egyptu poloostrov Sinaj podle dohod z Camp Davidu.
Židovský stát formálně anektoval východní Jeruzalém, stejně jako Golanské výšiny, kterých se zmocnil na úkor Sýrie. Déle než polovinu století okupuje Západní břeh Jordánu, domov přibližně tří milionů Palestinců, a postavil zde osady, ve kterých dnes bydlí přes 500 tisíc židovských osadníků.
Izrael stáhl své vojáky a osadníky z Gazy v roce 2005, ale společně s Egyptem zavedl její blokádu, když se Hamás o dva roky později chopil moci.
Ministr obrany Kac v aktuálním prohlášení uvedl, že izraelští vojáci zůstanou v takzvaných bezpečnostních zónách v Gaze, Sýrii a Libanonu „v jakékoli dočasné či trvalé situaci“.
Spojené státy zatím Kacovy výroky nekomentovaly. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa ale vyjádřila izraelským akcím v Gaze plnou podporu, včetně rozhodnutí Tel Avivu ukončit příměří, obnovit vojenské operace s překvapivým bombardováním, které zabilo stovky lidí, a kompletně odříznout území od jídla, paliva a dalších zásob.
