Válka v Gaze nakopla izraelský zbrojní průmysl. Židovský stát by mohl ve velkém dodávat zbraně do Evropy
Některé země v souvislosti s válkou v Gaze stoply či omezily vývoz zbraní do Izraele. Židovský stát na to reagoval úsilím o větší autonomii v produkci vojenské techniky. Nyní se chce soustředit i na posílení exportu. Větří přitom nové příležitosti v Evropě, která v reakci na válku na Ukrajině a kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa rovněž usiluje o větší obranyschopnost. Zároveň řeší, nakolik se v nákupu zbraní nadále spoléhat na Spojené státy. Izraelský obranný průmysl je tak nejspíš na cestě k prodeji největšího množství zbraní ve své historii.
Částečná mezinárodní izolace během války v Gaze přiměla Izrael k velkému rozvoji domácí zbrojní výroby. „Tvrdou cestou jsme se naučili, že to, co nemáme v Izraeli, často nemůžeme získat jinde,“ konstatoval v únoru hlavní ekonom ministerstva obrany Zeev Zilber. Některé izraelské zbrojní společnosti v současnosti pracují 24 hodin denně sedm dní v týdnu, aby uspokojily poptávku, a dále se snaží zvýšit svou výrobu.
Izraelské zbraně prověřilo bojiště
Pomáhá jim k tomu nárůst izraelského obranného rozpočtu i zájem o nákupy ze zahraničí. Kupci přitom mohou v Gaze, Izraeli i v jeho sousedství leckdy přímo vidět, jak se poptávané zbraně osvědčují v terénu. „První otázka, kterou si každá vláda před nákupem z Izraele položí, je: Používají to IDF (Izraelské obranné síly)?“ řekl Bloombergu Avi Dadon, bývalý vysoce postavený zaměstnanec ministerstva obrany.
Mezi nejvýznamnější výrobce v sektoru patří společnost Elbit Systems, obchodovaná v Tel Avivu a New Yorku. Nyní připravuje výrobní linky pro bomby o vysoké hmotnosti, díky čemuž se Izrael nebude muset tolik spoléhat na dodávky z USA. Firma k tomu na počátku roku uzavřela s vládou kontrakt na zřízení závodu na produkci materiálů, které byly dosud získávány ze zahraničí.
„Obě dohody zajistí suverénní schopnost vyrábět bomby a munici všech typů,“ citoval už dříve The Times of Israel náčelníka generálního štábu izraelské armády Ejala Zamira. Mezi další velké zakázky státu patří dohoda se zmíněnou firmou a zároveň se státem vlastněnou společností Rafael Advanced Defense Systems na rozšíření produkce laserového komplexu Iron Beam.
Očekává se přitom, že se tento systém, který slouží k ničení dělostřeleckých granátů, raket krátkého doletu i dronů, stane velkým lákadlem pro zákazníky. „Něco takového bude chtít každá země. Pokud máte potřebu, je pro ministra obrany prioritou číslo jedna koupit to,“ řekl The Wall Street Journal (WSJ) Elad Kraus ze společnosti Meitav Brokerage.
Zbrojní firmy věří v Trumpův efekt
Společně s firmou Israel Aerospace Industries tvoří Elbit Systems a Rafael Advanced Defense Systems páteř izraelského obranného průmyslu a exportu. Všechny přitom hlásí velké nárůsty poptávky doma i v zahraničí. „Elbit Systems vykazuje solidní roční a čtvrtletní výsledky. Čtvrtý kvartál v řadě zaznamenala dvouciferný meziroční růst tržeb a nevyřízených zakázek,“ uvedl šéf firmy Bezhalel Machlis minulý měsíc, když představila výsledky za poslední úsek uplynulého roku a za rok 2024 jako celek.
Se společností Israel Aerospace Industries loni například podepsalo kontrakt Slovensko, které za 560 milionů eur kupuje systém protivzdušné obrany Barak MX.
Izraelský zbrojní vývoz jako celek zaznamenal v roce 2023 rekord ve výši více než třinácti miliard dolarů. Zahraniční zákazníci mají zájem zejména o izraelské raketové systémy a protivzdušnou obranu, drony, letadla, avioniku, radary a o prostředky elektronického boje. Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI), který monitoruje globální zbrojní obchody, je nyní Izrael osmým největším exportérem a připadají na něj zhruba tři procenta trhu.
A představitelé izraelského zbrojního odvětví věří, že se jeho pozice ještě posílí. A to především díky novým příležitostem v Evropě, která musí reagovat na Trumpa. Poukazují například na to, že akcie Elbit Systems podobně jako v případě evropských zbrojařských firem výrazně posílily od roztržky amerického prezidenta s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
„Očekává se, že dopad bude patrný v užších vazbách evropských zemí s jejich průmyslem, zatímco závislost na amerických společnostech klesne,“ komentoval situaci pro The Jerusalem Post generál Pini Yungman ze zbrojní společnosti TSG. Dojde podle něj zároveň i k vlně spolupráce mezi evropskými a izraelskými společnostmi.
Rychlost, inovace a transfer technologií
Někteří zákazníci jsou přitom zřejmě ochotní přenést se i přes svou averzi k počínání Izraele v Gaze. „Vlády od nás nadále nakupují, protože Izrael má jedinečné produkty a špičkové technologie,“ tvrdí Dadon. Jeho slova potvrzuje i Pieter Wezeman ze SIPRI. „V mnoha případech evropské státy, které mohou být k Izraeli kritické, stejně velmi usilují o získání izraelských zbraní,“ řekl WSJ.
Globální napětí zároveň nutí země hledat dodavatele, kteří budou schopni své zboží doručit rychleji než konkurence. Odborníci proto míní, že pro budoucnost zbrojního exportu z Izraele bude nesmírně důležité, jestli se tamním firmám podaří dodržovat termíny smluv. Země se také snaží posílit svou pověst zbrojního inovátora a do odvětví se daří stahovat špičkové pracovníky odjinud. Je to i důsledek toho, že některé zahraniční firmy snížily své technologické investice v Izraeli.
S růstem tržeb mohou zbrojaři talentům také zvyšovat platy. Na produkci užitečnou pro armádu zároveň přesedlávají i firmy, které dosud působily v civilním sektoru. Například původní výrobci lékařských přístrojů se zaměřují na radary. V neposlední řadě je podle Yungmana plusem izraelských firem ochota přenést svůj vývoj a produkci do jiných zemí.
Židovský stát si také dělá naděje, že evropští členové Severoatlantické aliance kvůli současnému vývoji zaujmou flexibilnější postoj k nákupům. „Abyste mohli prodávat NATO, musíte splnit standard NATO, který je americkému bližší než jakýkoli jiný,“ řekl listu Haarec nejmenovaný zdroj z izraelského zbrojního průmyslu. Podotkl, že izraelské zbraně ho ne vždy splňují, což zatím prodeje komplikuje.
