„Musíme zachovat při životě ducha Schengenu,“ vyzval Juncker. Jeho prohlášení směřovalo především k členským státům EU, které podle něj musí dostát svým závazkům ochrany vnějších hranic evropského bloku. Opětovně také varoval před svalováním viny na běžence, kteří podle něj prchají před stejnými lidmi, kteří mají na svědomí teroristické útoky v Paříži se 130 mrtvými a více než 350 zraněnými.
Seznamy cestujících v letecké dopravě
Juncker připomněl, že Evropská komise i unijní státy připravují řadu opatření, která mají zajistit větší bezpečnost vůči hrozbě terorismu. Řekl také, že jednou z cest je i uvést do praxe jmenné seznamy cestujících v letecké dopravě (PNR), a to nejen na letech mimo Schengen, ale i v rámci vnitroevropských spojů.
„Existují jisté (sporné) otázky, které je třeba vyřešit, a jsou důvody, proč to udělat,“ řekl Juncker. V minulosti se o seznamech cestujících v letecké dopravě opakovaně hovořilo, jako problematické a kontroverzní byly zmiňovány v souvislosti s otázkou lidských svobod. Evropská komise i členské státy PNR v minulosti podporovaly, naopak Evropský parlament opatření roky blokoval.
Lucemburský ministr práce a pro přistěhovalectví Nicolas Schmit, jehož země nyní Evropské unii předsedá, prohlásil, že PNR je třeba co nejrychleji ustavit na evropské úrovni. Pokud toto opatření bude prosazeno, budou aerolinky předávat bezpečnostním úřadům jména cestujících, jejich kontaktní informace a také platební údaje.
„Musíme hájit naše hodnoty, naše svobody a naši bezpečnost. Potřebujeme co nejširší a nejintenzivnější spolupráci v EU. Nikdy jsme neměli tak silnou potřebu jednotné Evropy, která by byla schopná reagovat rozhodně,“ řekl poslancům Schmit. Dodal, že další bezpečnostní opatření souvisí s potíráním nelegálního obchodování se zbraněmi a zostřením kontrol vnějších unijních hranic. Od ledna chtějí členské státy podle Schmita zřídit v rámci Europolu evropské centrum boje proti terorismu.
Celoevropské instituce nejsou vždy správné, tvrdí Kamall
Více Evropy, tedy vytváření dalších celoevropských institucí, ale není podle Syeda Kamalla, šéfa europoslanecké frakce Evropských konzervativců a reformistů, pokaždé tím správným řešením. Jako příklad nesouhlasu zmínil možnost ustavení evropské zpravodajské služby, kterou naopak podporuje předseda frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu Guy Verhofstadt.
„Pokud si mám vybrat mezi (národní) svrchovaností a bezpečností, tak si vybírám bezpečnost našich europoslanců,“ řekl Verhofstadt. Jako skandální zmínil to, že po atentátech francouzská policie opakovaně kontrolovala auto s uprchlým útočníkem Salahem Abdeslamem. Vždy ho nechala v cestě pokračovat, neboť nebyl ve francouzských záznamech, ačkoli ho Belgičané na svém seznamu měli.
Společná vojenská koalice proti terorismu?
Verhofstadt podporuje i vytvoření evropské vojenské koalice pro boj proti terorismu a radikálnímu hnutí Islámský stát, o což Francie požádala na základě článku 42 Lisabonské smlouvy. „Když Američané neudělají nic, tak se nic nestane,“ dodal s tím, že Evropa musí jednat.
Proti vojenskému tažení, a to i ve spolupráci s Tureckem a Ruskem, je naopak předsedkyně europarlamentní frakce Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice Gabriele Zimmerová. Řešením je podle ní politická ofenziva za přispění Ankary i Moskvy, podpora sousedské politiky a důsledná sociální práce v evropských vyloučených lokalitách.
Europoslankyně Marine Le Penová, která je spolupředsedkyní frakce Evropa národů a svobody, označila za hlavní problém „hloupou politiku masivního přistěhovalectví“. Uzavřené komunity přistěhovalců jsou totiž podle ní podhoubím terorismu. Také prohlásila, že současné toky migrantů směřujících do Evropy, které mohou teroristé infiltrovat, jsou zcela bez kontroly.
„Hraniční země (EU) jsou naprosto neschopné cokoli kontrolovat. Chceme opětovně naše národní hranice, nedůvěřujeme hranicím EU,“ řekla Le Penová s tím, že dále odmítá současnou politiku úspor, aby bylo možné vydat více na obranu a bezpečnost.
