Epidemie virového onemocnění COVID-19, která pozastavila život v řadě čínských měst i provoz mnoha továren, přispěla ke snížení emisí skleníkových plynů až o 25 procent. Uvedl to odborný server Carbon Brief.
V Číně každoročně na přelomu ledna a února poklesne výroba - země během oslav čínského Nového roku na týden uzavře stavby a obchody a většina závodů omezí provoz. Prázdniny tak mají po celé zemi významný krátkodobý dopad na poptávku elektřiny, produkci, a tím pádem i objem emisí.
Letos však čínské úřady kvůli koronaviru prázdniny prodloužily o dalších deset dní až do 10. února a mnoho továren zůstalo i poté zavřených.
Za poslední dva týdny (od 3. do 16. února) emise CO2 v Číně, která je největším světovým producentem oxidu uhličitého, dosáhly 300 milionů tun, zjistil analytik a autor zprávy Lauri Myllyvirta z finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA). Ve dvou týdnech po novoročních svátcích minulý rok země do ovzduší vypustila 400 milionů tun.
„Snížení spotřeby uhlí a ropy vedlo k poklesu emisí o 25 procent za srovnatelné období,“ uvádí Myllyvirta. To podle něj odpovídá zhruba šesti procentům celosvětových emisí. Spotřeba uhlí v elektrárnách klesla podle CREA na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky a produkce oceláren je za uplynulých 14 dní na nejnižší úrovni za posledních pět let.
K celkovému poklesu emisí přispělo i omezení osobní i hromadné dopravy. Například čínská vnitrostátní letecká doprava v únoru poklesla o 70 procent v porovnání s předchozím měsícem.
Není však pravděpodobné, že podobný stav vydrží i poté, co tato druhá největší světová ekonomika obnoví výrobu, poznamenává Myllyvirta. Obzvlášť pokud Peking podobně jako po světové finanční krizi v roce 2008 přijme stimulační opatření, která naopak produkci CO2 zvýší.
Nový typ koronaviru, který se objevil ve středočínském městě Wu-chan na konci loňského roku, si dosud vyžádal 2000 obětí a přes 75 tisíc nakažených, převážně v kontinentální Číně.
