Utlačování Ujgurů v Číně může být systematičtější a rozsáhlejší, než se předpokládalo. Naznačují to nově uniklé dokumenty z provincie Sin-ťiang, kde převážně muslimská menšina žije. Pravost záznamů, které získala některá média, je těžké ověřit. Odborníci však věří, že nejde o podvrhy. Čínští představitelé se dlouhodobě kritice brání s tím, že v oblasti je potřeba provádět rozsáhlá protiteroristická opatření.
„Tento pozoruhodný dokument představuje dosud nejsilnější důkaz, co jsem viděl, o tom, že Peking aktivně pronásleduje a trestá normální praktiky tradičně věřících,“ řekl BBC expert na ujgurskou problematiku Adrian Zenz z Nadace památníku obětí komunismu ve Washingtonu. Dokument obsahuje osobní záznamy tří tisícovek lidí, detailně se pak zabývá třemi stovkami hlavních podezřelých. Je v nich mimo jiné uvedeno, jak často se sledovaní modlí, jak se oblékají a s kým se setkávají. Nechybějí verdikty úřadů o tom, jestli Ujgurové věznění v převýchovných táborech mohou být propuštěni a zda ti, kteří jsou na svobodě, mají být opět internováni.
Pokud jsou spisy skutečně pravé, jsou lidé v Číně vězněni za to, že kdysi nosili hidžáb, požádali o pas či navštěvovali zahraniční webové stránky. K sledování slouží mobilní telefony, počítače a kamerový systém. Úřady navíc disponují řadou loajálních spolupracovníků, kteří mají v jednotlivých vesnicích ujgurské domácnosti pod drobnohledem.
Čína své počínání opakovaně obhajuje nutností razantně zakročit proti radikalizaci Ujgurů a rostoucí teroristické hrozbě. Zdůrazňuje, že do „středisek odborného vzdělávání“ jsou posíláni jen lidé, kteří byli odsouzeni v souvislosti s terorismem a náboženským extremismem. Novináři a další odborníci, kteří mají materiály k dispozici, však stejně jako Zenz tvrdí, že většina stíhání souvisí s pouhými soukromými projevy víry. „Tento druh nesmyslu si nezaslouží komentář,“ reagovalo na tato nařčení čínské ministerstvo zahraničí podle australské stanice ABC. Regionální vláda provincie Sin-ťiang na její dotazy nereagovala.
Ujgurové na sebe upoutali pozornost úřadů protesty v roce 2009, jejich důsledné sledování začalo po bombovém útoku v Urumči v roce 2014. Objevila se navíc podezření, že radikalizovaní zdejší muslimové bojovali v řadách Islámského státu. Podle odhadů do převýchovných táborů zmizel milion ze zhruba jedenácti milionů Ujgurů žijících v oblasti. Dalším způsobem, jak menšinu zkrotit, se stala podpora uzavírání sňatků mezi Ujgury a většinovým čínským etnikem Chanů. Nyní je Čína podezírána z toho, že v regionu vytváří důmyslný systém nucených prací.
Ujgury straší koronavirus |
V exilu žijící Ujgurové jsou v poslední době znepokojeni také epidemií koronaviru v Číně. Bojí se, že se nákaza rozšíří do převýchovných táborů a bude v nich mít velké množství obětí. Oblast, kde Ujgurové žijí, zatím nepatří mezi více zasažené. Představitelé menšiny však nedůvěřují schopnosti čínských úřadů epidemii zastavit. Zdůrazňují, že v táborech jsou špatné hygienické podmínky, lidé jsou podvyživení a mají podlomené zdraví. Pokud by se tam epidemie rozšířila, nedá se podle nich navíc spoléhat na adekvátní zdravotní péči. Vznikla proto petice za uzavření táborů. V Číně se počet obětí na nemoc COVID-19 blíží ke dvěma tisícům, drtivou většinu úmrtí hlásí provincie Chu-pej. Nakažených je více než sedmdesát tisíc. |