Veřejný sektor je přitom jedním z největších zaměstnavatelů, podle televize je na výplatním seznamu obou frakcí na sto tisíc lidí. Jejich představitelé viní Izrael ze zdržování vyplácení vybraných daní palestinské samosprávě.
„Příjmy, které dostáváme ze všech oblastí, z daní a podobně, jsou opožděné. Nejsme zcela nezávislí. Jsme závislí na dárcích zvenku,“ připustil ministr hospodářství v Gaze Alaa Rifati. Hamas obyčejně dostává peníze například ze Sýrie a Íránu, před časem se ale spekulovalo o tom, že Teherán platby zastavil.
Obchodníci si letos stěžují, že mají oproti roku 2010 často jen třetinové tržby. Lidé podle nich už vůbec nenakupují do zásoby. Jejich problémy mají i další příčinu. Poté, co izraelské embargo poškodilo zemědělský sektor a nepříliš rozvinutý průmysl, otevřelo si mnoho nezaměstnaných malé krámky. Často však nabízejí stejné zboží, a nemohou se tak všichni uživit.
Hamad, majitel malého obchůdku na tržnici, se kvůli současné situaci více přeorientoval na základní zboží jako mouka a rýže. „Byl jsem zvyklý dovážet drogerii, ale toto jsou věci denní potřeby a lidé je nakonec koupí. Dřív tady nakupovali šampony, mýdla a zubní pastu, brali si věci za stovky šekelů. Dnes jsem rád, když utratí padesát šedesát šekelů,“ vylíčil svou situaci.
„Už rok 2011 byl mizerný. Nepamatuji horší,“ stěžuje si i majitel obchodu s pánským oblečením Haitham. „Byl jsem zvyklý cestovat osmkrát za rok do Turecka a Číny pro zboží, letos jsem byl jen dvakrát. Neprodávám v podstatě nic,“ dodal.
