Německá kancléřka a předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angela Merkelová je připravena vzdát se vedení strany a v prosinci znovu nekandidovat do jejího čela; post kancléřky ale hodlá zastávat do konce funkčního období v roce 2021. Podle německých médií to Merkelová řekla předsednictvu své strany v Berlíně. Politička, která CDU vede od roku 2000 a kancléřkou je od roku 2005, přitom dosud trvala na tom, že by úřady šéfky strany a vlády měly jít ruku v ruce.
I když by Merkelová v čele vlády konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) ráda zůstala až do příštích řádných voleb, není jisté, jestli se tak stane. V nynější situaci je totiž možné, že se SPD, která stejně jako CDU/CSU dramaticky oslabuje, rozhodne z kabinetu odejít dříve. A v případě předčasných voleb je prakticky vyloučené, že by Merkelová znovu kandidovala na kancléřku. Zcela jasné pak je, že se po skončení nynějšího volebního období za tři roky nebude znovu ucházet o křeslo v parlamentu, a tím pádem ani o post kancléřky, který nyní zastává už počtvrté.
Hlavním důvodem dnešního rozhodnutí čtyřiašedesátileté rodačky z Hamburku jsou neuspokojivé výsledky CDU za poslední zhruba rok. Její konzervativní unie CDU/CSU i kvůli své migrační politice propadla v loňských parlamentních volbách, při nichž zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1949. V neděli pak CDU výrazně ztratila také v zemských volbách v Hesensku. Vládní koalice v Berlíně, jejíž sestavování trvalo rekordní dobu, je navíc podle mnohých komentátorů zatím příliš rozhádaná a nepůsobí dobrým dojmem.
V CDU se proto v poslední době začalo spíše potichu mluvit o budoucnosti Merkelové. To, že ve straně ztratila velkou část podpory, se naplno ukázalo v září, když překvapivě nedokázala prosadit, aby jí podporovaný Volker Kauder znovu stanul v čele poslanecké frakce CDU/CSU. Tím, že se vzdá pozice předsedkyně, navíc podle pozorovatelů přijde o další část svého vlivu.
Kdo dlouholetou šéfku strany nahradí, zatím není jasné. Své rozhodnutí kandidovat už oznámila někdejší sárská ministerská předsedkyně a nynější generální tajemnice CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, která je považována za spojenkyni Merkelové. Spekuluje se rovněž o ministrovi zdravotnictví Jensi Spahnovi, který je naopak vnímán jako silný názorový odpůrce kancléřky.
O funkci by mohl mít zájem také šéf vlády nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a podle listu Bild chce kandidovat exposlanec CDU Friedrich Merz. Zcela vyloučená není ani kandidatura exministra financí a šéfa Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho, který by ale ve věku 76 let nejspíš jen těžko mohl být představitelem "obnovy strany", po níž řada členů volá.
Na rozhodnutí Merkelové už reagoval třeba šéf svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner, podle kterého se politička vzdala špatného úřadu. Pokud se vláda CDU/CSU a SPD rozpadne, je jeho strana připravena konstruktivně jednat. Nevylučuje přitom ani nové rozhovory o vládě s CDU/CSU a Zelenými, které loni na podzim ztroskotaly. Už by je ale nevedla s Merkelovou.
SPD zatím o personálních změnách podle své šéfky Andreji Nahlesové diskutovat nechce.
