Balkán je možná na pokraji obchodní války, rozbuškou se může stát výrazné zvýšení dovozního cla na některé zemědělské výrobky, k němuž v červenci sáhlo Chorvatsko. Čtyři sousední země Srbsko, Bosna, Makedonie a Černá Hora, které na rozdíl od Chorvatska nejsou členy Evropské unie, chystají protiopatření. Daly Chorvatsku ultimátum, aby nařízení do konce týdne stáhlo.
Chorvatsko minulý měsíc zvýšilo poplatek za kontroly ovoce a zeleniny na obsah škodlivin. Cena se zvedla na 2 tisíce chorvatských kun (přes 7 tisíc korun) z předchozích 90 kun. Jako důvod země uvedla nutnost dodržovat standardy Evropské unie a ochranu spotřebitelů.
Opatření se dotýká 168 zemí mimo EU, nejvíce ale zasáhne sousední země, které nejsou členy EU, ale jsou největšími dovozci ovoce a zeleniny do Chorvatska. Tyto země krok Chorvatska ústy srbského ministra obchodu Rasima Ljajiče dnes označily za protekcionistický, populistický a proti duchu dobrých sousedských vztahů. Nechtějí prý obchodní válku, nařízení ale podle nich poškozuje jejich rovný přístup na trh, což jim garantují předvstupní úmluvy s EU. Než se záležitost vyřeší, chtějí zavést protiopatření podle vlastního uvážení.
Chorvatský ministr zemědělství Tomislav Tolušić uvedl, že věc se urovná do jednoho až dvou týdnů, až se ukáže, v čem je problém. Své kolegy pozval na příští týden do Záhřebu k dalšímu jednání.
Podle ekonomů je záměrem Chorvatů ochrana vlastních zemědělců před levnějším dovozem. Tento postup by se jim ale mohl kvůli možným protiopatřením vymstít. V 90. letech, kdy se rozpadala Jugoslávie, byla v regionu krvavá válka.
