Jak se mění obrazy války? Připomeňte si, jak vypadal konflikt v bývalé Jugoslávii

Takhle to vypadalo na severu Bosny a Hercegoviny před dvaceti lety

Takhle to vypadalo na severu Bosny a Hercegoviny před dvaceti lety Zdroj: E15 Michal Nosek

Takhle to vypadalo na severu Bosny a Hercegoviny před dvaceti lety
Takhle to vypadalo na severu Bosny a Hercegoviny před dvaceti lety
Takhle to vypadalo na severu Bosny a Hercegoviny před dvaceti lety
Takhle to vypadalo na severu Bosny a Hercegoviny před dvaceti lety
Takhle to vypadalo na severu Bosny a Hercegoviny před dvaceti lety
41 Fotogalerie
Jan Vávra

Zpravodajské agentury nyní věnují mimořádnou pozornost utrpení obyvatel syrského Aleppa. Největší syrské město demolují na jedné straně ruské nálety, na druhé rakety povstalců, mnoho z jeho zbývajících obyvatel se doslova dusí pod troskami budov. Syrský prezident Asad současně očekává, že plnou kontrolu nad městem získá do konce roku. Válečná utrpení a pocity nesnesitelné sevřenosti ale ještě před dvaceti lety nebyly cizí ani evropskému kontinentu. Atmosféru poválečné Jugoslávie připomíná fotoreportáž z Prijedoru na severu Bosny a Hercegoviny.

Samotné zastavení palby ještě nemusí znamenat konec utrpení, jak bylo patrné v oblasti kolem sídelního města Prijedor v roce 1996, tedy krátce po podepsaní Daytonské dohody o příměří v regionu.

Podle svědectví deníku E15 se tehdy mohli lidé nadále cítit uvězněni, přestože na rozdíl od obyvatel Aleppa se jim nenabízely pohledy na vybombardované velkoměsto, ale spíše na venkovskou krajinu. Před válkou žilo v prijedorské oblasti přes sto tisíc lidí, zatímco v Aleppu téměř 2,5 milionu.

Přesto ale volný prostor představoval spíše iluzi. Kvůli minám byl bezpečný pohyb v Prijedoru možný jen v úzce vymezených bezpečných koridorech. Konflikt ochromil nejen pohyb, nýbrž i společenský život v obcích.

Nejžádanější „komoditou“ na trzích byly informace o pohřešovaných osobách, jejichž fotografie visely poblíž nejrušnějších míst. Tyto a mnohé další výjevy najdete v naší fotogalerii níže.

Konflikt v bývalé Jugoslávii ovšem symbolicky doznívá ještě v těchto dnech. Doživotní trest vězení navrhuje pro někdejšího vrchního velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Mladić u soudu čelí obžalobě z genocidy a několika dalších zločinů.

Mladić je považován za jednoho z hlavních aktérů krvavých etnických čistek, které provázely válku v Bosně. S jeho působením je spojen hlavně masakr civilistů ve Srebrenici, kde v červenci 1995 zahynulo na 8000 muslimských mužů a chlapců.