Otázkou se v turecké Antalyi na končícím dvoudenním zasedání zabývali ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance, z nichž většina je i v EU. Za Českou republiku se schůzky zúčastnil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
NATO nebylo podle jeho kritiků dobře připraveno na to, aby se vypořádalo s nekonvenční taktikou stínového záškodnického boje, jako jsou kybernetické útoky, informační válka a používání neregulérního způsobu ozbrojeného boje.
Ruští vojáci bez insignií, kteří dostali přezdívku „zelení mužíčci“, pronikli na Krym předtím, než Moskva loni anektovala tento původně ukrajinský region.
Podle vojenského velitele NATO, generála amerického letectva Philipa Breedlovea se Ukrajina stala terčem širší diplomatické, propagandistické, vojenské a ekonomické kampaně. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že se dohodl s šéfkou diplomacie EU Federicou Mogheriniovou na „zintenzivnění spolupráce NATO-EU v boji proti hybridnímu válčení“.
„Zajistíme, že strategie, které rozvíjíme, se budou vzájemně doplňovat, takže můžeme spolupracovat rychle a účinně v případě hybridní hrozby proti některému z našich členů,“ řekl Stoltenberg.
Brusel chce čelit ruské propagandě
Představitelé NATO zkoumají, jak by měli reagovat na případnou operaci „krymského stylu“ v pobaltských zemích, jako jsou Estonsko nebo Lotyšsko, které jsou členy aliance a v nichž žije početná ruská menšina. Podle agentury Reuters znepokojují alianci a unii v této souvislosti údajné záměrné ruské dezinformace o roli Moskvy a jejích cílech.
Více o informační válce:
Spojené státy podle diplomatů prohrávají informační válku s Ruskem
Mogheriniová již vypracovává plán reakce EU, který bude patrně zahrnovat prozápadní televizní a rozhlasové vysílání v ruském jazyce pro etnické Rusy žijící v bývalých sovětských republikách.
„Čelíme sofistikované dezinformační a radikalizující se kampani. Naší nejlepší zbraní proti dezinformacím jsou informace založené na našich hodnotách demokracie, svobody projevu a otevřené společnosti,“ řekl k tomu Stoltenberg.
Tématem byla i migrace
V Antalyi se jednalo také o uprchlické krizi na jihovýchodě Evropy. Mogheriniová referovala o svém plánu ničit lodě, jimiž převáděči vezou tisíce běženců zejména z Libye do Itálie. EU usiluje pro tento záměr o povolení OSN - cílem je i rozbíjení gangů převáděčů lidí. Zastavit se tak má příliv uprchlíků přes Středozemní moře, který vedl také k smrti tisíců lidí na ztroskotaných lodích.
„V případě, že Evropská unie představí svoje požadavky vůči NATO, budeme se pak vážně jimi zabývat a hodnotit je,“ řekl Stoltenberg.
Rusko, které je členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, považuje za „příliš extrémní“ ničení lodí převozníků migrantů. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier ale dnes vyjádřil optimismus, že Rusko umožní přijetí usnesení, které EU umožní, aby v plánování záměru pokročila.
