Německo v souvislostech: Koronakrize žene německý dluh na historická maxima
Ještě nikdy nemělo Německo takové dluhy jako dnes. Vlivem záchranných balíků a státní a zemské pomoci během koronakrize stouplo veřejné zadlužení Německa ve třetím čtvrtletí na 2,2 bilionu eur (57,5 bilionu korun). Oproti létu nabobtnal státní dluh o čtyři procenta. Německý statistický úřad proto očekává, že celoroční nárůst dosáhne nevídaných dvaceti procent.
„Podstatná část tohoto růstu je založena na vydávání finančních prostředků na zvládnutí koronakrize,“ píše se v oficiální zprávě statistického úřadu, která také v detailech odhaluje důležitou strukturu celkového zadlužení Německa. Nejvíce se podle těchto údajů zadlužila centrální spolková vláda, jejíž dluh stoupl o 241,5 miliardy eur, tedy o celou pětinu.
Sumární dluh spolkové vlády se tak vyšplhal na 1430,1 miliardy eur. „Spolková vláda se nejvíce zadlužovala formou cenných papírů, a to ve výši 207,4 miliardy eur,“ uvádí se ve zprávě statistického úřadu.
Na zemské vlády připadá celkové zadlužení 631,1 miliardy eur, které po sečtení posledního kvartálu jistě ještě hodně naroste. Zadlužení spolkových zemí přitom rostlo výrazně pomaleji než zadlužení centrální vlády, a to o devět procent. Zbylý dluh připadá na zadlužení zdravotních pojišťoven.
Varování před budoucností
Statistici, ale například i nejznámější německý ekonomický institut, bavorský Ifo, nicméně soudí, že pro německou ekonomiku nejde zatím o vážné nebezpečí, přestože zadlužení země už dávno překonalo hraničních maastrichtských 60 procent hrubého domácího produktu. Už ve druhém čtvrtletí vykazovala německá ekonomika veřejný dluh ve výši 67 procent HDP, na konci roku se odhaduje něco kolem 75 procent HDP.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
Vyzkoušet za 1 Kč Více informací
