Rösler reagoval na vyjádření šéfa ECB Maria Draghiho, který ve čtvrtek slíbil, že banka udělá vše pro to, aby zabránila rozpadu eurozóny. Finanční trhy z toho vyvodily, že v případě pokračování nepříznivého vývoje na trhu dluhopisů začne znovu razantně intervenovat na trhu nákupy obligací. V pátek se podobným způsobem společně vyjádřili německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande.
ECB nakupuje státní dluhopisy s přestávkami od května 2010, aby zmírnila dluhovou krizi, řadu Němců to ale znepokojuje, protože se bojí ohrožení její nezávislosti a podkopání eura inflačními tlaky. „Základním principem ECB musí být zachování cenové stability, nikoli financování státního dluhu. Nákupy vládních dluhopisů nemohou být trvalým řešením. Novou důvěru v eurozónu můžeme založit jen přísným zachováváním rozpočtové disciplíny a zaváděním strukturálních reforem,“ řekl Rösler.
O důrazné zásahy na trhu usilují především vlády Francie, Itálie a Španělska. Výnosy dluhopisů dvou posledně jmenovaných zemí a zejména Španělska jsou totiž nyní na dlouhodobě neudržitelných úrovních, a Madridu tak hrozí, že bude muset požádat o rozsáhlou finanční pomoc.
Podle francouzských médií se vlády eurozóny v koordinaci s ECB chystají intervenovat na trzích. Zaměřit se mají právě na výnosy italských a španělských dluhopisů a využít k tomuto účelu evropských záchranných fondů EFSF a ESM. ECB je prý ochotna intervence se zúčastnit, má však podmínku, aby vlády využily oba záchranné fondy eurozóny.
Zdráhavou obezřetnost Německa dnes kritizoval španělský ministr pro evropské záležitosti Inigo Méndez de Vigo. V narážce na americký Marshallův plán ministr pro německý list Bild řekl, že Německo nesmí zapomínat na obrovskou pomoc, kterou dostalo od jiných zemí, když leželo v troskách po druhé světové válce, a vyzval Berlín, aby při řešení nynější dluhové krize jižní Evropy prokázal více politické a ekonomické solidarity. Apeloval také na ECB, aby zasáhla proti „absurdně vysokým úrokům“ španělských dluhopisů.
