„Srbsko by mělo zůstat vojensky neutrální. Jde o vyváženou pozici, bez členství v nějakém vojenském svazku,“ prohlásil podle agentury TASS Nikolić v Moskvě. Média ještě před jeho cestou do Ruska očekávala, že Putin bude Bělehrad odrazovat od dalšího přibližování k NATO.
Členem programu Partnerství pro mír se Srbsko stalo v roce 2006 a o dva roky později NATO Bělehradu nabídlo zahájení „intenzivního dialogu“, který je druhým stupněm k případnému členství. Nicméně srbská vláda tehdy o „posílení spolupráce“ nežádala. Loni v březnu vstoupil v platnost individuální plán partnerství obou stran.
Nikolić potvrdil, že s Putinem hovořili i o nedávno Bělehradem ratifikované dohodě s aliancí. Jde prý především o práci technického personálu NATO, který se bude účastnit likvidace munice v jednom srbském městě. Dokument se týká diplomatické imunity představitelů NATO a logistické podpory.
Tradiční spojenec Ruska
„S prezidentem Putinem jsme o tom hovořili. Situace v Srbsku ani v Rusku není tak znepokojená, vzrušená,“ poznamenal Nikolić. „Prezident Putin rozumí tomu, co jsme podepsali,“ dodal.
Srbsko je tradičním spojencem Ruska. Nezapojuje se do kritiky vůči Moskvě a odmítá se připojit k sankcím proti Rusku. Zároveň ale usiluje o členství v EU a čelí silnému odporu proti tomu v nacionalistických kruzích podporovaných Kremlem.
Rusku je Srbsko vděčné především za podporu v odmítavém stanovisku k uznání nezávislosti Kosova, ale také za vetování rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která měla masakr spáchaný bosenskosrbskými silami ve Srebrenici v roce 1995 prohlásit za genocidu.
