Zmíněný zákon o protiruských sankcích, nedávno schválený Kongresem kvůli podpoře Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko, sice americký prezident Barack Obama ve čtvrtek podepsal, ale s tím, že zatím nových restrikcí nevyužije. Naopak je připraven již uplatněné sankce zmírnit, pokud Moskva „podnikne kroky ke zmírnění napětí způsobeného její agresí proti Ukrajině“.
Obama netajil svoje výhrady k iniciativě Kongresu z minulého týdne, aby byly vytvořeny podmínky pro rozšíření sankcí zaměřených na osoby a firmy provokující nestabilitu na Ukrajině. Norma navíc otevírá dveře k dodávkám zbraní Ukrajině. Podle šéfa Bílého domu se tím vysílá matoucí signál evropským spojencům i Rusku v době, kdy panují zvýšené naděje na diplomatické urovnání krize na východě Ukrajiny.
„Moje vláda bude i nadále úzce spolupracovat se svými spojenci a partnery v Evropě a na mezinárodní úrovni podle vývoje na Ukrajině, a bude přezkoumávat a vyvažovat svoje sankce v reakci na ruskou aktivitu,“ uvedl Obama v prohlášení. „Jsme stále připraveni zvrátit sankce, pokud Rusko přijme nezbytná opatření,“ dodal.
Lavrov kritizoval Porošenkova slova o zrušení neutrality Ukrajiny
Lavrov dnes také kritizoval jako konfrontační čtvrteční návrh ukrajinského prezidenta Petra Porošenka parlamentu, aby zrušil neutrální postavení Ukrajiny.
Nicméně podle agentury TASS šéf ruské diplomacie také uvedl, že ostrá Porošenkova prohlášení o zrušení neutrality, vyhnání Ruska z řad stálých členů Rady bezpečnosti OSN či o hospodářské blokádě povstaleckého Donbasu na východě Ukrajiny „nejsou ničím jiným, než daní té rétorice, po které baží válkychtivá strana v Kyjevu“, zatímco sám Porošenko podle Lavrova vyvíjí snahu o urovnání konfliktu.
Neutrální status Ukrajiny se ukázal jako neúčinný, prohlásil Porošenko
„Neutrální status Ukrajiny, který byl zakotven v zákoně o principech vnitřní a zahraniční politiky, se ukázal jako neúčinný, pokud jde o ochranu před vnější agresí a nátlakem,“ konstatuje se v odůvodnění Porošenkova návrhu. Prezident přitom návrh určil jako naléhavý k mimořádnému projednání zákonodárným sborem, Nejvyšší radou.
V souvislosti s tím také prohlásil, že jeho země „opět nabere kurz směrem k začlenění do euroatlantického bezpečnostního prostoru“. O NATO, jehož členské země se v současnosti staví k případnému ukrajinskému přijetí různě, se ale konkrétně nezmínil.
Rusko dalo najevo, že vnímá rozšiřování Severoatlantické aliance jako hrozbu.
