Odklad netrval dlouho. EU oznámí tvrdší protiruské sankce

Herman Van Rumpuy

Herman Van Rumpuy

Evropská unie v pátek začne uplatňovat přísnější protiruské sankce kvůli ukrajinské krizi. Dohodli se na tom velvyslanci zemí unijní osmadvacítky a jejich neoficiální informace v prohlášení potvrdil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Podle něj ovšem Evropská komise a diplomatická služba mají zároveň začít s přípravou návrhů možného zmírnění či zrušení sankcí.

Zda takovou úpravu spustit, o tom rozhodnou diplomaté po důkladném zhodnocení úspěšnosti mírového plánu a posouzení situace na východě Ukrajiny ještě do konce tohoto měsíce. EU podle Van Rompuye vždy zdůrazňovala, že protiruské sankce jsou vratné a mají širokou škálu možných úprav.

První balík hospodářských sankcí přijaly členské země už v létě, na druhém se shodli velvyslanci minulý pátek. Definitivní schválení přišlo v pondělí, vyhlášení nastane tedy až v pátek, kdy bude přesná podoba sankcí publikována v unijním věstníku.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky se české vládě za podpory ostatních zemí podařilo odstranit ze sankčních opatření ta, která nejvíce ohrožovala český strojírenský export. „To znamená, teď ty sankce už jsou v podobě, která byla v zásadě dohodnuta jako kompromisní, a podle mého názoru příští Evropská rada, až se sejde, tak by měla diskutovat o podmínkách, za kterých by Evropská unie byla schopná od té nejpřísnější fáze sankcí ustoupit,“ řekl dnes Sobotka. Podle něj bude ale záležet na tom, jak se bude dodržovat příměří a jak se bude plnit mírový plán na Ukrajině.

Van Rompuy dnes připomněl, že nové sankce dále omezí ruský přístup na evropské kapitálové trhy. Evropské společnosti ani jednotlivci nebudou moci půjčovat pěti velkým ruským státním bankám. Zakázány budou půjčky třem velkým ruským zbrojním a třem energetickým společnostem s majoritní účastí státu. Podle starších zpráv tiskových agentur by se mělo jednat o společnosti Rosněfť, Transněfť a Gazprom Nefť. Smět se nebude ani obchodovat s jejich finančními produkty ani k takovým obchodům poskytovat služby.

Dalších 24 jmen

Rozšířen bude zákaz dodávek techniky potřebné pro těžbu energetických surovin například v Arktidě či na širém moři; zákaz se bude týkat také služeb spojených s podobnými činnostmi. Zákaz exportu zboží využitelného pro zbrojní i civilní účely bude rozšířen o devět konkrétních firem, které zboží z EU nesmějí získat.

Na seznam osob, kterým EU zmrazila majetek a zakazuje vstup, přibude dalších 24 jmen. Týkají se osob, které se podílely na činnosti proti ukrajinské územní celistvosti, včetně lidí z nového separatistického vedení, krymské vlády, ruských činitelů a „oligarchů“. Rozšířen byl navíc také právní základ sankcí, který umožňuje zmrazením majetku a zákazem cest postihovat osoby či firmy, které mají se separatisty vztahy.

Finanční pomoc Ukrajincům

Moskva už před několika dny na možné nové kolo evropských sankcí reagovala hrozbou „asymetrické odpovědi“. Na letní první zavedení hospodářských omezení reagovalo Rusko zákazem dovozu poměrně širokého spektra potravinářských produktů, nyní ruský premiér Dmitrij Medveděv naznačil, že by mohly být postiženy západní letecké linky využívající ruského vzdušného prostoru.

Evropská komise oznámila, že finančně pomůže Ukrajincům, kterých se konflikt bezprostředně dotkl. Celkem 17 milionů eur, což je asi 476 milionů korun komise vyčlení na rozvojovou pomoc, další pět milionů eur, což je asi 140 milionů korun na přímou humanitární podporu. Fondy jsou určeny pro regiony a obce zasažené buď konfliktem samotným nebo velkým množstvím uprchlíků.