Orbán, nebo Magyar? Šest otázek, které rozhodnou maďarské volby
- Maďarská ekonomika není v dobrém stavu a volební sliby zatěžují rozpočet.
- Strana Tisza potřebuje solidní vítězství, aby si poradila s volebním systémem.
- Voličům strany Fidesz se líbí Ukrajina v roli hlavního padoucha, i Magyar však musí být opatrný v podpoře Kyjeva.
Maďarsko v neděli čekají parlamentní volby, zřejmě nejdůležitější letošní hlasování v sedmadvacítce. Výsledek určí nejen domácí dění v příštích letech, ale bude také působit na unijní zahraniční politiku, zejména ve vztahu k Ukrajině. Mohl by mít dopad i na českou diplomacii.
Kampaň provází nejistota, protože průzkumy do poslední chvíle vycházejí naprosto rozporuplně. Jsou zřejmě silně ovlivněny náklonností agentur k vládě i opozici. Na preference uskupení Tisza (Strana respektu a svobody) Pétera Magyara je navíc třeba pohlížet střízlivě, těsné vítězství by jí totiž nejspíš nestačilo k vládní většině.
Kampaň před kláním je vyhrocená, dominují jí Ukrajina a válka. Někteří komentátoři mají za to, že premiér Viktor Orbán po šestnácti letech vlády panikaří. Další ale míní, že jeho sázka na vnějšího nepřítele může vyjít. Zde jsou hlavní otázky, které mohou ovlivnit výsledek hlasování.
Doženou Orbána ekonomické problémy?
Ani v době geopolitických otřesů nechybí ekonomika mezi tématy, která mohou silně zahýbat hlasováním. Orbán to dobře chápe a snažil se voliče v uplynulých měsících zavalit různými „dárečky“. Agentura S&P Global jejich objem už na konci minulého roku odhadla na dvě procenta hospodářského výkonu země.
Jde zejména o pomoc důchodcům ve snaze zajistit si vděk starších voličů. Premiér ale vsadil také na zvyšování mezd ve veřejném sektoru, pomoc lidem s hypotékami a prorodinná opatření. Matky se dvěma a více dětmi doživotně osvobodil od daně z příjmu. Rozdávání se však odehrává v době, kdy maďarská ekonomika rozhodně nevzkvétá a Orbánova štědrost značně zatěžuje rozpočet.
V únoru země vykázala největší měsíční deficit od vypuknutí koronavirové pandemie v roce 2020, a to ve výši 6,4 miliardy dolarů. Očekává se, že schodek rozpočtu letos dosáhne pěti procent HDP. Maďarsko je s loňskými 0,4 procenta růstu hrubého domácího produktu na chvostu Evropské unie, za ním už bylo jen Finsko a Německo.
Orbánovi se nedaří ani realizovat plán na oživení ekonomiky bateriovým byznysem. Navíc ho poznamenala kauza týkající se údajného zametání problémů kolem továrny firmy Samsung, podezřelé z vystavování zaměstnanců nadlimitnímu množství nebezpečných chemikálií. Kritici tak premiéra viní z upřednostňování zahraničního kapitálu před zájmy místních.
Tisza naopak slibuje zkrocení schodku. Plánuje mimo jiné snížení daní z příjmů pro lidi s podprůměrnými výdělky a zároveň zavedení daně pro bohaté. Jejím velkým lákadlem pro voliče je pak příslib zajištění toku miliard eur z Evropské unie, které Brusel zmrazil kvůli obvinění z korupce a obavám o právní stát pod vládou Orbána. Použít je chce na zdravotnictví, vzdělávání, dopravu a podporu byznysu.
Doplatí opozice na volební systém?
Odborníci upozorňují na to, že výsledek hlasování může silně ovlivnit smíšený volební systém, který nahrává Orbánovi. „Fidesz ho mnohokrát změnil. Zavedl systém, který pomáhá největší straně,“ řekl televizi TVP World politolog István Hegedűs. Tisze rozhodně nebude stačit prosté vítězství „na procenta“. Nejspíš bude potřebovat náskok o více než tři procentní body, aby neprohrála volby z hlediska přepočtu na parlamentní křesla. Podle odborníků je však právě takový výsledek poměrně reálný.
Zatímco Tisza si vede dobře v Budapešti a dalších velkých městech, Fidesz je stále silný na venkově a tyto zisky budou hrát velkou roli. Orbán mimo jiné přepsal volební hranice tak, že je podpora opozice soustředěna do menšího počtu obvodů s vyšším počtem voličů. Pokud tedy Fidesz utrpí v těchto částech Maďarska drtivou porážku, snadno to dorovná těsnými vítězstvími v malých obcích. Tisza proto potřebuje uspět i na venkově.
Vláda má navíc pod palcem většinu médií a byla nařčena i z toho, že se snaží „vyhladovět“ opozicí vedené samosprávy svévolnými opatřeními, která jim omezují financování. Mezi oběti údajně patří i Budapešť, kde od roku 2019 vládne zelený primátor Gergely Karácsony.
Zabere sázka na strach z války a averze k Ukrajině?
Dlouhodobě je zřejmé, že Orbán silně sází na maďarskou nevraživost vůči Kyjevu, kterou v předvolební kampani zkombinoval se strašením válkou. Kritici míní, že vytvářením obrazu zahraničních nepřátel odvádí pozornost od domácích ekonomických neúspěchů. „Orbán poprvé přímočaře tvrdí, že existuje politická koordinace a tajná dohoda mezi ukrajinskou administrativou, institucemi EU a maďarskou opozicí s cílem odstavit ho od moci a nastolit v Maďarsku proukrajinskou vládu,“ řekl France 24 Daniel Hegedüs z německého Institutu pro evropskou politiku.
Základem složitého vztahu Maďarů k Ukrajině je fakt, že se tam v důsledku Trianonské smlouvy nachází poměrně silná maďarská menšina čítající až 150 tisíc lidí. Budapešť tvrdí, že jsou její práva utlačována. Z nedávného průzkumu Nézőpont Institute vyplývá, že dvě třetiny Maďarů mají negativní názor na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a sedm z deseti dotázaných nepodporuje rychlý ukrajinský vstup do EU. Z loňských šetření navíc vyplynulo, že Maďaři považují Ukrajinu za obdobnou hrozbu jako Rusko.
Pro Orbána tak není složité vykreslit Zelenského a jeho domnělé domácí spojence jako zásadní hrozbu, která se pokouší zatáhnout zemi do bojů, v nichž budou umírat otcové rodin. V únorovém průzkumu vyšlo, že 57 procent voličů strany Fidesz věří tomu, že by vítězství Tiszy znamenalo zavlečení Maďarska do války.
Napětí mezi Kyjevem a Budapeští se navíc v posledních měsících vyostřilo kvůli stojícímu ropovodu Družba. Orbán Ukrajině blokuje unijní půjčku ve výši 90 miliard eur a také zadržuje peníze a zlato v hodnotě desítek milionů dolarů, zabavené při bankovním převozu.
Před pár dny navíc srbská vláda oznámila nález dvou batohů s výbušninami a rozbuškami poblíž plynovodu, jenž vede do Maďarska. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó naznačil, že za incidentem stojí Kyjev ve snaze zamezit dodávkám ruských energií do Maďarska. Ukrajina se vůči tomu ohradila. Tvrdí, že jde nejspíš o ruskou operaci pod falešnou vlajkou.
Podaří se Rusku ovlivnit volby ve svůj prospěch?
Velkým tématem je proto i ruské ovlivňování voleb. Orbán je považován za klíčového spojence Moskvy v sedmadvacítce, kterého Kreml určitě nechce ztratit. Premiérovi kritici proto mají za to, že se Rusko snaží angažovat v jeho prospěch. Maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi z webu Vsquare před časem uvedl, že od několika evropských zpravodajských zdrojů získal informace o ruském vměšování.
Ruští agenti údajně organizují kampaň na sociálních sítích zaměřenou na Magyara a Tiszu. „Narativ Orbánovy vlády na sociálních sítích je zatím slabý a neúspěšný. Rusové chtějí Orbánovi pomoci posunout kampaň na novou úroveň za podpory své armády trollů, manipulace s algoritmy a obsahu šířícího strach,“ uvedl Panyi podle Deutsche Welle.
V posledních týdnech se v západních médiích objevila řada informací, které mají dosvědčit, jak je vztah Orbána a Moskvy blízký. The Washington Post uvedl, že Rusové údajně navrhovali uspořádat fingovaný pokus o atentát na premiéra, který by zvýšil jeho podporu. List také napsal, že Szijjártó o přestávkách schůzek se svými evropskými kolegy pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání.
Později se objevily i nahrávky a přepisy telefonických rozhovorů mezi představiteli Budapešti a Moskvy, které se týkaly války na Ukrajině. Ze záznamů například vyplývá, že Orbán ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi loni na podzim nabízel všestrannou pomoc.
Pomůže Orbánovi Trumpovo přátelství?
Orbán se snaží před hlasováním využít svých politických přátelství v zahraničí i otevřeně. V únoru přijel do Budapešti americký ministr zahraničí Marco Rubio a pár dní před volbami ho následoval viceprezident J. D. Vance. Prohlásil, že jeho záměrem je Orbánovi co nejvíce pomoci a že chce vyslat signál „byrokratům v Bruselu“, které obvinil z „hanebného zasahování“ do maďarských voleb.
„Pokusili se zničit maďarskou ekonomiku. Snažili se učinit Maďarsko méně energeticky nezávislým. Snažili se zvýšit náklady pro maďarské spotřebitele. A udělali to všechno proto, že tohohle chlápka nenávidí,“ řekl Vance. Kritizoval i Zelenského.
V březnu se v Budapešti také konala konference CPAC Maďarsko, která je fórem pro konzervativní politiky. Mezi řečníky byli američtí kongresmani Andy Harris a Russ Fulcher, argentinský prezident Javier Milei nebo polský expremiér Mateusz Morawiecki.
Celkově na událost přicestovalo více než 600 zahraničních hostů z 51 zemí. Měl se jí zúčastnit i český premiér Andrej Babiš, ale vrátil se do Prahy kvůli podezření na teroristický útok v Pardubicích. Orbána podpořil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který ale rovněž nedorazil, a to kvůli válce v Íránu. „Viktor Orbán znamená bezpečnost, jistotu, stabilitu,“ prohlásil ve svém videoposelství.
Zajedly se Maďarům spory s Bruselem a bojí se evropské izolace?
Opozice se Orbána pokouší vykreslit zcela odlišně, tedy jako politika, jenž vede Maďarsko do stále větší izolace a oslabuje důležité mezinárodní vazby. Magyar slibuje, že obnoví rozbité vztahy s Evropskou unií a země se pod jeho vedením stane spolehlivým členem sedmadvacítky. Je také připraven prohloubit unijní integraci v některých oblastech a vážně pomýšlí na zavedení eura.
Silně kritizoval Orbána i za to, že narušil vztahy Budapešti s Varšavou. Šéf Tiszy chce také splnit závazek NATO a zajistit, aby Maďarsko do roku 2035 vydávalo na zbrojení pět procent HDP. Do poloviny třetí dekády plánuje také ukončit závislost Maďarska na ruských energiích.
Magyar má příznivější pohled na Ukrajinu než Orbán, ale musí být ve volební kampani opatrný, aby příliš nedráždil maďarský národní sentiment. Jeho voliči se sice více obávají Ruska než Ukrajiny, přesto jsou i oni vůči Kyjevu do jisté míry ostražití. I Magyar by tak zřejmě byl vlažný k přistoupení Ukrajiny do EU a nechal o tom voliče rozhodnout v referendu. Je také zřejmé, že by trval na přísné antiimigrační politice.
