Půjčka EU pro Ukrajinu se zadrhla. Maďarsko a Slovensko ji na summitu nepodpořily
- Maďarsko a Slovensko se na summitu EU nepřidaly k podpoře půjčky pro Ukrajinu.
- Bez jejich souhlasu nemůže Unie úvěr ve výši 90 miliard eur schválit.
- Obě země svůj postoj spojují s požadavkem na obnovení dodávek ropy přes Ukrajinu.
Maďarsko a Slovensko se dnes na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Bez souhlasu Budapešti a Bratislavy, které požadují obnovení dodávek ruské ropy přes Ukrajinu, však EU společnou půjčku poskytnout nemůže. Ukrajina se již pátým rokem brání ozbrojené ruské agresi a peníze potřebuje na financování své armády i na provoz státu.
Lídři se v přijatém textu odvolávají na závěry prosincového summitu, na němž úvěr podpořily všechny země. Maďarský premiér Viktor Orbán však blokuje formální schválení půjčky v Radě EU, na něž je potřeba jednomyslnost. Stejně jako jeho slovenský kolega Robert Fico požadoval v závěrech dnešního summitu zmínku o dění kolem ropovodu Družba.
Opravy ropovody mohou trvat měsíc a půl
Oba požadují co nejrychlejší obnovení dodávek ropy, což ale podle Kyjeva závisí na opravě ropovodu poškozeného ruským útokem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před pár dny v Kyjevě prohlásil, že opravy mohou být dokončeny do měsíce a půl.
Další lídři ve čtvrtek se zahrnutím takového bodu do závěrů summitu nesouhlasili. Místo závazných závěrů všech členů EU tak ze schůzky vzešlo pouze společné prohlášení jen 25 členských zemí.
„Je zásadní v tomto kontextu zajistit, aby Ukrajina měla rozpočtové a vojenské zdroje, aby mohla dále uplatňovat své přirozené právo na sebeobranu a odpovídat na ruskou agresi," uvádí prohlášení.
Prezidenti a premiéři 25 států unie kromě další podpory Ukrajiny a zvyšování tlaku na Rusko prostřednictvím nových sankcí zmiňují v prohlášení také téma bývalých ruských vojáků, kteří se po bojích na Ukrajině mohou stát rizikem pro bezpečnost EU. Po iniciativě několika zemí včetně Česka požadujících pro ně přísnější vízová kritéria dnes 25 členů Evropské rady vyzvalo Evropskou komisi, aby navrhla možné způsoby, jak zmírnit rizika představovaná těmito vojáky.
Na Orbána byl vyvíjen tlak
Nejmenovaný unijní zdroj poté novinářům sdělil, že předsedající summitu António Costa se na aktuální bruselské schůzce už k tématu Ukrajiny vracet nehodlá. Agentura Reuters s odkazem na několik diplomatických zdrojů napsala, že ostatní šéfové států a vlád vyvíjeli na Orbána enormní tlak, který však k výsledku nevedl.
Podle několika diplomatů citovaných před summitem bruselským webem Politico může v případě, že by Orbán nezměnil názor v příštích dnech, začít hrát čím dále větší roli blížící se termín maďarských parlamentních voleb 12. dubna. V dosavadních průzkumech Orbánův Fidesz zaostává za stranou Tisza opozičního vyzyvatele Pétera Magyara. EU i Kyjev doufají, že v případě svého vítězství nebude politik, který se k Rusku staví kritičtěji než Orbán, půjčku blokovat.
Pokud by se však maďarský přístup nezměnil, je podle zdrojů webu část unijních zemí připravena poskytnout Ukrajině úvěry bilaterálně, bez nutnosti unijního schvalování.
