Babišův kabinet si začal otevírat cestu do státních firem, chystá zrušení nominačního zákona
- Odchody šéfů státních firem nabírají tempo a vláda současně otevírá cestu k jejich politickému dosazování.
- Kabinet chce zrušit nominační zákon, který sám dříve prosadil jako nástroj proti „trafikám“ a pro výběr odborníků.
- Ve hře jsou firmy s majetkem za biliony korun a kritici varují, že změna může zásadně proměnit jejich řízení.
Počty odchodů manažerů státních firem pod vládou Andreje Babiše začínají připomínat exodus. Příkladem z posledních dnů jsou ředitel Povodí Odry Petr Birklen, ředitel státního podniku Vojenské lesy a statky Jaroslav Nerad nebo šéf Lesů ČR Dalibor Šafařík.
Babišova vláda si v těchto dnech otevírá cestu, jak nástupce ve vedení státních firem dosadit politickou cestou. Dala zelenou zrušení nominačního zákona, návrh začne sněmovna projednávat od 24. března. Přitom sám Babiš kdysi v roli ministra financí podobný zákon chystal a jeho vláda v roce 2019 současnou verzi zákona schválila. Leitmotivem byl protikorupční étos konce státních trafik a začátku dosazování odborníků do státní správy.
Zdaleka nejde jen o úřednickou story. Česko má ve svém plném vlastnictví 55 firem, které hospodaří s majetkem v hodnotě přes 1,3 bilionu korun a ročním obratem přes 440 miliard korun.
Zrušení zákona, kterým má okamžitě zaniknout povinnost vypisovat výběrová řízení i dodržovat lhůty pro přihlášení zájemců do strategických podniků, jako je Správa železnic či Čepro, navrhli vládní poslanci Zuzana Ožanová a Patrik Pařil (oba ANO) a za Motoristy Renata Vesecká. Vláda jejich návrh podpořila.
Podle poslanců zákon nenaplňuje deklarovaný účel a má nedostatky. K návrhu se dodatečně připojil i poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Jmenování lidí ve vedení státních firem by se tak stalo čistě otázkou vnitřní politické úvahy příslušných ministerstev.
Podobně to vidí i premiér Andrej Babiš: „Ten nominační zákon byl kdysi navržen, dneska nás to zdržuje. Dnes říkáme, že když ministr navrhne někoho do struktur pod ním, tak je za to odpovědný, a nějaké doporučení tohoto orgánu, který nezasedá pravidelně, ztrácí smysl,“ řekl.
Babiš zákon sám protlačil
Byl to ovšem jeho kabinet, který v roce 2019 zákon sněmovnou protlačil. Už předtím si na zatrhnutí rozdávání „trafik“ postavilo jeho hnutí svou image po pádu vlády Petra Nečase. Babiš rétoriku neopustil ani později, například v roce 2014 ve sněmovně při projednávání zprávy o rozpočtu za rok 2013 viděl dost mezer i v této oblasti: „… a potom samozřejmě tu máme státní firmy, které by mohl už někdo konečně začít řídit, které sloužily jako trafiky politickým stranám,“ hlásal tehdy.
Jím řízené ministerstvo financí pak příslušný zákon chystalo, ale do konce volebního období ho sněmovna nestihla projednat kvůli průtahům na ministerstvu. „Neodbornost a nekompetentnost členů orgánů ve společnostech s majetkovou účastí státu se velmi často stává předmětem kritiky ze strany odborníků, ale i široké veřejnosti, a vede také mnohdy k podezření, že se může jednat o určitou formu korupce,“ argumentoval tehdy resort.
Už v té době se ukazovalo, že zákon nebude tak přísný, aby výběr lidí od vůle ministrů zcela oddělil. „Nerozumím tomu, nejdřív mi nadávali, že nechci zákon, teď mi nadávají, že jsme jeho zásady připravili,“ řekl tehdy Právu Babiš. V roce 2019 zákon sněmovna konečně schválila, intence byly ale podobné. Kritici vyčítali slabou bariéru mezi politickou vůlí a výběrem kandidátů.
Uchazeči o místa v orgánech státních a polostátních firem tak dnes až na výjimky procházejí ministerským výběrovým řízením a všichni hodnocením před vládním výborem. Jeho postavení je ale pouze poradní. Ministrům dává zákon prostor rozhodnout jinak, postoj ale musí v tom případě zdůvodnit. V praxi podle analýzy spolku Lobbio ministři většinou verdikt výboru respektovali. Pokud přinesl zamítavé stanovisko, v 80 procentech případů ministři daného kandidáta nejmenovali a raději vybrali vhodnějšího uchazeče.
Chystané zrušení zákona kritizují jak odborníci, tak Babišovi političtí odpůrci. „Pokud by vláda skutečně nominační zákon zrušila, šlo by v oblasti odpovědného řízení státních firem o velký krok zpět. Nejlépe přilákat kvalitní uchazeče mohou právě stabilní podmínky a apolitičnost výběru spolu s transparentním výběrovým řízením,“ hodnotí Karolína Kopka, ředitelka iniciativy Česko, funguj!
Podle předsedy Starostů Víta Rakušana by se měl zákon naopak zpřísnit, aby negativní stanovisko nominačního výboru bylo závazné, takže kandidát, který jeho řízením neprošel, by nominován být nemohl. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) nicméně uvedl, že kabinet zrušením zákona nerezignuje na principy výběru, které chce zachovat transparentní.
