Evropská událost roku 2026: maďarské volby dopadnou na Trumpovy plány v Evropě i Babišovu zahraniční politiku

Jednou z nejdůležitějších evropských politických událostí roku 2026 budou maďarské parlamentní volby. Poprvé od roku 2010 existuje reálná vyhlídka na konec výrazné vlády národního konzervativce Viktora Orbána. Případná změna by přitom neovlivnila pouze domácí politiku, ale měla by zřejmě dopad na celou Evropskou unii a patrně i na transatlantické vztahy. Klání v kolébce visegrádské čtyřky jistě bude sledovat i český premiér Andrej Babiš (ANO), který plánuje obnovu této regionální spolupráce.

Orbánův Fidesz roky neměl výraznou politickou konkurenci, nezabralo ani spojení opozičních sil. Vše se však změnilo začátkem roku 2024, kdy se rozhořel skandál kolem bývalé maďarské prezidentky Katalin Novákové a její milosti pro muže, který kryl zneužívání dětí v dětském domově. Následovala vlna rezignací, která měla překvapivé rozuzlení. Někdejší prominentní člen vládní strany Péter Magyar se obrátil proti partaji a začal ji v médiích obšírně tepat za korupci a nepotismus.

Drahé dárky pro voliče

Magyarovo protivládní tažení mělo odezvu a na jeho shromáždění dorazily desítky tisíc nespokojených Maďarů. Politik oznámil, že chce kandidovat ve volbách do Evropského parlamentum, a spojil své jméno se stranou Tisza (Strana respektu a svobody), do té doby nepříliš známou. Následoval strmý vzestup preferencí partaje, která od podzimu roku 2024 v průzkumech pravidelně poraží Fidesz.

V posledních týdnech je ale patrná stagnace popularity opoziční síly a Fidesz stahuje její náskok. Dubnové hlasování proto bude velice napínavé vzhledem k tomu, že si Orbán za jeden a půl dekády vlády kolem sebe vybudoval robustní mocenský aparát včetně médií a nahrává mu volební systém.

Premiér navíc nasadil účinnou zbraň: zavalil voliče různými dárečky, které podle odhadů agentury S&P Global představují zhruba dvě procenta ekonomického výkonu země. „Myslíme si, že opatření v oblasti sociálního zabezpečení mají dopad,“ řekl Reuters šéf think-tanku 21 Research Center Dániel Róna a zmínil zejména kroky na pomoc důchodcům. Fidesz si tak v poslední době polepšil zejména v kategorii voličů nad 65 let.

Orbán ale cílí například i na lidi, kteří potřebují hypotéky, výrazně zvyšuje minimální mzdu a zavedl úlevy pro rodiny. Matky se dvěma a více dětmi budou doživotně osvobozeny od daně z příjmu. To vše v době, kdy na tom maďarská ekonomika není nejlépe, daňové příjmy klesají a rozpočtový deficit roste.  

Bruselský žoldák a válečný štváč

Vláda zároveň bombarduje veřejnost kritikou konkurence. Magyar je označován za bruselského žoldáka, ukrajinského agenta a válečného štváče. Fidesz tvrdí, že jeho vláda by Maďary negativně poznamenala, protože by museli zaplatit za podporu války na Ukrajině. Opozičník by podle něj dokonce zatížil vysokou daní domácí mazlíčky. Politický ekonom Zoltán Pogátsa konstatoval, že kampaň vládnoucího tábora je účinná zejména na nerozhodnuté voliče. „Obávají se, že se jejich životní úroveň sníží,“ řekl Deutsche Welle.  

Orbán zároveň pro svou dárkovou politiku vymyslel chytlavé slogany. „I ti, kteří nás nevolí, z nás mají prospěch,“ tvrdí například. Jenže tuto proklamovanou velkorysost nabourávají medializované zprávy o tom, že se vláda snaží „vyhladovět“ opozicí vedené samosprávy svévolnými opatřeními, která jim omezují financování. Mezi oběti údajně patří i Budapešť, kde od roku 2019 vládne zelený primátor Gergely Karácsony.

Současný šéf vlády se navíc může spolehnout na podporu ze zahraničí. Patří mezi evropské sympatizanty amerického prezidenta Donalda Trumpa a nedávno se chlubil tím, že si u něj vyjednal výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy a plynu, které Maďarsko stále odebírá a nechce se jich vzdát navzdory unijním plánům. Orbán dokonce prohlásil, že tato úleva se týká konkrétně jeho a platná je tak do doby, co Maďarsko bude řídit vlastenecká vláda. Bílý dům přitom oznámil, že výjimka potrvá rok.

Trumpovi se vlivný evropský spojenec hodí

Vzhledem k tomu, že od Trumpova návratu k moci vlivní Američané včetně miliardáře Elona Muska pravidelně kritizují evropské dění a nezdráhají se komentovat ani volební klání, dají se z druhé strany Atlantiku čekat v následujících měsících i výroky na podporu Orbána. Zvláště když se v poslední době spekuluje o tom, že Bílý dům má v úmyslu „rozbít“ Evropskou unii tak, že od ní odtáhne Maďarsko, Polsko, Rakousko a Itálii.

Některá média tvrdí, že tento plán je neveřejnou součástí nové americké bezpečnostní strategie. Magyar by byl pro záměr nevhodný, protože veřejně hlásá snahu o nápravu maďarských vztahů se sedmadvacítkou. „Naše vlast, Maďarsko, bude opět hrdým a spolehlivým spojencem NATO. Maďarsko bude opět plnohodnotným členem Evropské unie,“ zdůraznil například.

Opoziční politik navíc čeká, že volby bude chtít ovlivnit také Rusko, které Orbána vnímá jako svého klíčového spojence v Evropě. Zahraničního vměšování do hlasování se obává více než osm Maďarů z deseti, nepanuje však mezi nimi shoda na možném původci. Více než polovina tázaných podezírá Moskvu, mezi případnými pachateli jsou však i Spojené státy, Evropská unie a Ukrajina.

Výsledek maďarských voleb naopak může ovlivnit další evropský vývoj a dopadnout i na českou zahraniční politiku. Orbán okamžitě po Babišově jmenování premiérem přivítal „starého spojence Andreje zpátky na palubě“ a představitelé nové české vládní koalice rádi hovoří o obnově spolupráce ve visegrádské čtyřce. To je ale za současných podmínek velmi těžko realizovatelné, protože maďarsko-polské vztahy jsou na bodu mrazu kvůli propastnému rozdílu v postojích Budapešti a Varšavy na válku na Ukrajinu.

Spekulace o Orbánově prezidentském puči

Magyar přitom slibuje, že v případě svého vítězství znovu slepí toto historické přátelství. V takovém případě by se nejspíš do těžké izolace dostal slovenský premiér Robert Fico. Otázkou ovšem je, jestli se jeho vláda vůbec dožije voleb v roce 2027. Pokud by ve čtyřce fungoval maďarsko-polský motor a situace na Slovensku by se změnila, může se Babiš skutečně renesance Visegrádu dočkat, jen nejspíš v jiné podobě, než si jeho voliči přejí. Orbánův konec by každopádně výrazně oslabil euroskeptiky po celém kontinentu a je možné, že i Babišova politika by bez něj v zádech byla více proevropská.

Existují ovšem dohady, že se Orbán své moci nemíní vzdát ani v případě volební porážky. Bloomberg napsal, že po své listopadové návštěvě v Bílém domě uvažuje o změně politického systému v Maďarsku na prezidentský. Těmto úvahám nahrává fakt, že maďarský parlament nedávno schválil návrh zákona, který zákonodárnému sboru ztěžuje odvolání prezidenta z funkce.

Orbán by se mohl dostat do funkce prezidenta snadno, stačilo by, aby současná loajální hlava státu Tamás Sulyok odstoupila a parlament zvolil současného premiéra. Na dramatické ústavní změny ale nezbývá moc času a plán se může politickému matadorovi jevit jako příliš velké zahrávání si s náklonností zbytku Maďarů. „Byl by to nouzový plán na záchranu Orbánova systému, přiznání, že ji nelze provést prostřednictvím volební urny. Je to riskantní, ale nelze to vyloučit,“ řekl americké agentuře Daniel Hegedus z berlínské kanceláře amerického think-tanku German Marshall Fund.