„Turecko požádalo o mimořádné zasedání s ohledem na vážnost situace po sérii ohavných teroristických útoků z minulých dnů a také pro informování spojenců o opatřeních, které přijímá,“ citoval Reuters z prohlášení NATO vydaném v Bruselu. „Spojenci v NATO sledují vývoj velmi pozorně a jsou solidární s Tureckem,“ stojí dále v tomto dokumentu.
Turecké stíhačky mezitím znovu bombardovaly kurdské základny v Iráku. Informaci tureckých médií zveřejnily světové agentury. Podle agentury Reuters turecké stíhačky bombardovaly základny PKK v Hakurku.
Severoatlantická rada je nejvyšším rozhodovacím a konzultačním orgánem aliance. Je to fórum pro demokratickou diskusi a vzájemné konzultace, ve kterém jsou zastoupeni všichni členové NATO.
Turecko od pátečního večera vstoupilo aktivně do bojů proti radikálům z IS v Sýrii, a postaralo se tak o zásadní obrat jejich vývoje. Otevřelo ale také frontu proti tureckým Kurdům ze zakázané Strany kurdských pracujících v severním Iráku. První nálety tureckých sil na cíle IS v Sýrii začaly v pátek a pokračovaly i o víkendu. Vláda v Ankaře kromě toho dala příkaz k razii na teroristické kruhy ve 13 provinciích země, při níž bylo zatčeno bezmála 600 lidí.
Ještě v pátek večer vzlétla turecká letadla také nad severní Irák a bombardovala základny a logistická stanoviště PKK. Strana pak v sobotu ohlásila, že vystupuje z mírových jednání, protože podle ní ztratila smysl. Turečtí Kurdové bojovali za svá práva se zbraní v ruce 28 let a v roce 2012 se dohodli na zahájení mírových jednání. Od té doby moc nepokročila a současný vývoj je blokuje.
Turecko už dříve o mimořádné zasedání žádalo
Turecko už požádalo o mimořádné zasedání Severoatlantické rady například loni v červnu, a to kvůli eskalaci bojů v Iráku a zejména kvůli zajetí osmi desítek tureckých občanů v severoiráckém Mosulu. Ankara tehdy nicméně nepožadovala ze strany aliance žádnou podporu, schůzka prý byla pouze informativní.
Mimořádné zasedání rady ovšem není nic zcela výjimečného, v nedávné minulosti bylo svoláno například po teroristických útocích na Spojené státy z 11. září 2001, v roce 2003 před zahájením invaze do Saddámova Iráku nebo v dubnu 2010 po zřícení polského prezidentského speciálu u Smolensku.
