Turecko dnes požádalo NATO o svolání mimořádného zasedání Severoatlantické rady k projednání svých vojenských operací proti radikálům z IS a proti pozicím PKK. Šéf NATO Jens Stoltenberg svolal zasedání na úrovni velvyslanců všech 28 členských států aliance na úterý.
Ankara se dosud bránila zapojit se od bojů proti IS, ale odhodlala se k nim po pondělním útoku, při němž zahynulo v pohraničním Suruçu 32 lidí, většinou Kurdů. K akci se přihlásil IS. PKK pak zorganizovala útok, při němž u města Sanliurfa obývaném převážně Kurdy zahynuli dva policisté.
První nálety na cíle IS začaly v pátek a pokračovaly v sobotu. V pátek pak dala vláda příkaz k razii na teroristické kruhy ve 13 provinciích země a zatčeno při ní bylo na 590 lidí.
Ještě v pátek večer ale vzlétla turecká letadla také nad severní Irák a bombardovala základny a logistická stanoviště PKK. Strana pak v sobotu ohlásila, že vystupuje z mírových jednání, protože podle ní ztratila smysl. Turečtí Kurdové bojovali za svá práva se zbraní v ruce 28 let a v roce 2012 se dohodli na zahájení mírových jednání. Od té doby moc nepokročila a současný vývoj je blokuje.
USA, které vedou leteckou koalici bojující proti IS v Sýrii, dnes ujistily, že Washington považuje PKK stále za teroristickou organizaci. Turecko má podle Bílého domu právo bránit se proti útokům kurdských povstalců. Mluvčí Bílého domu Ben Rhodes dnes ocenil ochotu Turecka zasáhnout proti IS.
Vznikne pohraniční pásmo
USA se nyní s Ankarou dohodly na zajištění pohraničního pásma, ze kterého bude IS vytlačen. Má jít o úsek dlouhý asi 100 kilometrů mezi městy Džarábulus a Máraa v provincii Halab, což je zhruba desetina syrsko-turecké hranice. Zóna má být široká 40 kilometrů. IS tak přijde o důležité zásobovací trasy a civilisté získají záruku bezpečného pohybu v příhraničních oblastech. Zónu budou zajišťovat hlavně americká letadla, pro něž dalo Turecko k dispozici základnu v Incirliku.
Sýrie se k této dohodě nevyjádřila. Prezident Bašár Asad pouze přiznal, že jeho armáda má problémy s doplňováním personálu. Musí prý redukovat své působení jenom na strategické oblasti. Asad vydal amnestii pro dezertéry a pro ty, kdo se vyhnuli povinné vojenské službě.
Turecké nálety na pozice PKK Iráku pokračovaly i dnes. Turecká opozice považuje nové tažení Ankary proti Kurdům za snahu znovu v Turecku probudit protikurdské nálady, protože Ankara prý počítá s předčasnými volbami. Ty minulé se sice konaly v červnu, ale vítězné Straně spravedlnosti (AKP) se zatím nepodařilo dohodnout se s potenciálními koaličními partnery na vládě. Prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) se dostala do parlamentu poprvé a hned s 80 mandáty. Její představitel Selahattin Demirtaş řekl, že „cílem leteckých, pozemních i mediálních operací, které nyní vede Turecko, je oslabit HDP pro předčasné volby“.
