Čtyři podpisy měly Evropská unie a měnový fond jisté už odpoledne. Šlo o Papandrea coby šéfa socialistů, lídra dosud opozičních konzervativců Antonise Samarase, ministra financí Evangelose Venizelose a guvernéra centrální banky Jorgose Provopulose. Dlouho byl zato nejistý poslední článek, příští ministerský předseda. Stane se jím bývalý viceguvernér Evropské centrální banky, finanční expert Lucas Papademos, který je odpůrcem čistě úřednické vlády.
Ke konci naopak spěje působení Silvia Berlusconiho v čele vlády jiné krizové ekonomiky, rovněž silně zadlužené Itálie. V hlasování o státním závěrečném účtu za rok 2010 ztratil v parlamentu absolutní většinu, k odchodu ho vyzval i nejsilnější koaliční partner a Berlusconi slíbil, že demisi podá, až parlamant schválí reformy.
Tlak na Řecko, který vyústil v závaznou podpisovou akci, vyvinuli ministři financí eurozóny. Ti rokovali v Bruselu a pozorně sledovali vývoj v Aténách, stejně jako v Římě. Ve hře je šestá tranše z loňského balíku 110 miliard. V prosinci však musí Řekové splatit dalších 8,1 miliardy eur. „Máme čas,“ podtrhl šéf euroskupiny JeanClaude Juncker.
Další požadavek zní, aby se Řecko pustilo do reforem ihned, a ne až po 19. únoru, na kdy jsou vypsány nové volby.
Podráždění jsou Britové. Přijatá opatření, včetně podmínek pro Řecko a Itálii, považují za nedostatečná. „Je pěkné si říci, máme ohnivzdorné zdi. Jenže eurozóna musí světu ukázat, že je to opravdu ochranný val s dostatkem peněz,“ řekl ministr financí George Osborne v narážce na neukončenou debatu o detailech posílení kapacity fondu EFSF.
