Řecký premiér Alexis Tsipras touto změnou reagoval v neděli na nepříznivý vývoj pátečního zasedání ministrů financí eurozóny v Rize, kde se Varufakis stal terčem ostré kritiky ze strany jeho unijních kolegů. Ti po jednání netajili znechucení nad tím, že Řecko stále nepřichází z očekávanými plány reforem. Podle médií se má diplomatičtější Tsakalotos stát pro své kolegy z eurozóny příjemnějším partnerem ve vyjednávání.
Nicméně Tsakalotosovy výroky z posledních týdnů nijak nevybočují z názorů Varufakise. „Muž ve Varufakisově stínu“, jak Tsakalotose popsal server thetoc.gr, si nepotrpí jako šéf řeckých financí na světla ramp a Varufakisův temperament vyrovnává anglickou diskrétností získanou na univerzitách v Oxfordu a Etonu.
Sdílí ale zatvrzelost řeckých postojů a vyjednávací taktiky, která prý už věřitelům začala jít na nervy: „Záměrně vytváříme nejasnosti, aby věděli, že jsme připraveni k roztržce,“ svěřil se před pouhými třemi dny Tsakalotos řecké televizi Star.
Řecko s roztržkou počítá
Před měsícem ve stejném médiu prohlásil, že je vláda na roztržku připravena, pokud vyjednávání nedospějí ke zdárnému konci, respektive neskončí podle představ Řecka na úkor těch v eurozóně.
„Myslím si, že scénář roztržky je něco, co také Janis Varufakis zmínil ve svém prohlášení ohledně vládního programu, a to je něco, co Řekové ocenili. Lidé pochopili, že podporujeme svět práce, lidi, kteří přišli o spoustu věcí během krize, a že jsme připraveni, kdyby to nedopadlo dobře, jít do roztržky,“ řekl tehdy také Tsakalotos.
Před třemi dny také nevyloučil uspořádání referenda nebo předčasných parlamentních voleb, pokud dohody s mezinárodními věřiteli nebude dosaženo. Navíc sám řekl, že vůči věřitelům „ztrácí důvěru“. Postavil se rovněž za odmítnutí Atén snížit důchody a mzdy státních zaměstnanců a zvýšení DPH na řeckých ostrovech, což je ale přesně to, co eurozóna požaduje v rámci řeckých reforem.
Plán B
Silně zadlužené Řecko se kvůli nedostatku hotovosti potýká s hrozbou platební neschopnosti. Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) z tohoto programu ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Na podobě reforem se ale Atény s věřiteli zatím neshodly.
Varufakisův generální tajemník Nikos Tcheocharakis, který dosud vedl technická jednání s takzvanou bruselskou skupinou věřitelů, se má nyní zaměřit na vypracování plánu pro růst, který bude základem nové dohody s věřiteli očekávané v červnu. Jednání s bruselskou skupinou bude mít místo něj na starosti Jorgos Chuliarakis, který je považován za blízkého spojence vlivného místopředsedy vlády Jannise Dragasakise.
Někteří ministři financí eurozóny po pátečním zasedání poprvé připustili, že uvažují o plánu B pro případ, že se Řecko nedokáže do konce června dohodnout s mezinárodními věřiteli na dalším financování. Prolomili tak dosavadní tabu kolem možnosti odchodu Řecka z eurozóny. Slovinský ministr financí Dušan Mramor v sobotu potvrdil, že při pátečních jednáních se svými kolegy z eurozóny otázku „plánu B“ nastolil. Jeho italský kolega Pier Carlo Padoan dnes ale popřel, že by se na scénáři řeckého odchodu z eurozóny pracovalo. „Pokud jsem si vědom, žádný plán B pro Řecko není,“ řekl novinářům v Římě. „Cílem je získat rychlou dohodu s Aténami“.
Německé ministerstvo financí dnes vyjádřilo rozhořčení nad nedostatečným pokrokem v jednáních. Berlín prý bude trpělivý, další krok je ale teď na Aténách. „Čekáme na návrhy a čekáme na ně týdny. Je to frustrující, ale jsme trpěliví,“ řekl podle Reuters mluvčí ministerstva financí Martin Jäger.
