Banka by podle premiéra mohla u těchto dluhopisů přistoupit na nižší úroky nebo prodloužit jejich splatnost. „Dovedu si rovněž představit podobnou rekapitalizaci řeckých bank, o jaké se uvažuje v případě Španělska, která by nezatížila státní dluh, ale byla by provedena přímo prostřednictvím (záchranného fondu eurozóny) ESM. To by znamenalo výraznou úlevu,“ řekl Samaras.
Řecko je od května 2010 závislé na dvou záchranných plánech, které připravila Evropská unie spolu s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Výměnou za úvěrovou pomoc se Atény zavázaly k výrazným rozpočtovým škrtům, jejichž součástí je například razantní omezení výdajů na obranu a zdravotnictví, a ke zvýšení daní.
Řecká vládní koalice se minulý týden dohodla na základní podobě úsporných opatření v objemu zhruba 11,5 miliardy eur (287 miliard Kč) pro příští dva roky. Opatření jsou potřebná k získání dalších peněz z mezinárodní úvěrové pomoci.
Po dokončení dohody by měla být úsporná opatření představena inspektorům Evropské komise, ECB a MMF. Na rozhodnutí těchto inspektorů pak bude záviset, zda Řecko získá dalších 31,5 miliardy eur z úvěrové pomoci. Bez těchto peněz by řecká vláda mohla být nucena vyhlásit státní bankrot.
